Sdružení K 213 - Tátové k dětem, ne do vězení

Když hrobové se otvírali...

Details

Created: Monday, 13 June 2022 17:53

Written by Ing. Jiří Fiala

Hits: 1871

 Víte, k čemu jsou dobré výroční oslavy či vzpomínky ? K tomu, že se při nich, pokud je sledujete, vždy dozvíte ještě něco nového. 

 Stalo se to i mně, a to i přesto, že jsem si myslel, že o atentátu z r. 1942, a věcech souvisejících, toho vím opravdu hodně.

Zajímalo mě to totiž podrobně už v době, kdy většina těch, co dnes sedí na tribunách, neměla ani potuchy o tom, že nějaký atentát na Heydricha byl, natož kdo ho provedl, kdo zorganizoval, kdo svou podporou umožnil - a kdo to všechno odskákal. A stálo-li to za to. (Od komančů přece dobře víme, že nestálo, že to jen rozpoutalo bezuzdný teror vůči nevinným bez sebemenšího výsledku - o tom, že na základě tohoto bezuzdného teroru západní mocnosti oduznaly své podpisy pod potupnou mnichovskou dohodou, načež se ČSR mohla po válce vrátit do svých původních hranic, samozřejmě nepadlo za totality nikdy ani slovo - a pro většinu našeho obyvatelstva to bylo překvapením, zjištěným až dlouho po sametu). 

Přesto jsem - v souvislosti s Lidicemi - opravdu nevěděl, že Němci, když se je rozhodli vymazat  z povrchu Země a ze všech map - zničili také kompletně lidický hřbitov. Včetně toho, že hroby rozbořili, rakve vytahali, co v nich zbylo, spálili vedle, rakve nakonec také. 

Trest se tedy nevztahoval jen na nevinné živé, měl platit i pro lidické mrtvé. Ti zcela jistě nikoho z atentátníků neskrývali, o ničem nevěděli, nic nezatajovali (to přece bylo oficiální zdůvodnění, proč Němci Lidice vypálili - že prý obyvatelstvo zatajovalo informace a napomáhalo okruhu pachatelů, jež přicházejí v úvahu...). 

Trestat mrtvé vykopáním z hrobů bylo asi pro Evropu stejné novum jako střílet provinilce i s celými rodinami. Tedy i s těmi, kteří se sami ničím neprovinili, ba často o ničem ani nevěděli. Přesto to odnesli trestem nejvyšším. 

Je dobře tohle všechno připomenout těm, kteří tvrdí, že princip kolektivní viny, na jehož základě byli po válce od nás vyhnáni ti, co mluvili jazykem lidických vrahů, je v rozporu s principem právního státu či v rozporu se základy civilizovaného práva. 

Je, o tom žádná. Vina má být vždy spolehlivě prokázána, trestat nevinné je mnohem horší zlo než nechat viníky plavat. 

Ale - kdo s tím začal ? 

A - kolik bylo tehdy těch, kdož - jsa preferované německé národnosti, i občanství - protestovali ?? 

Vím, hrozily by za to přísné tresty, zcela jistě ztráta kariéry - ale i tak : Vykopávat mrtvé - za trest - z hrobů, jenom proto, že kdysi žili v jakési vesnici, jež nyní upadla v nemilost, je zase impulsem, který se také běžně nevidí, a to ani za války ne. 

Může se potom někdo divit, že je po válce hodili všechny do jednoho pytle ? 

Výjimek bylo tak málo, že skoro nestálo za to je hledat - ostatně - měly přece možnost se přihlásit samy - a prokázat, že těmi výjimkami skutečně jsou. 

Ale když už jsme u tohoto morbidního tématu - mrtvých, hrobů a hřbitovů... 

V naší zemi bylo zničeno mnoho hřbitovů, a to všech druhů. Českých, židovských - a v pohraničí především německých. 

Dnešní starostové, když se do jejich obcí přijedou podívat - dnes již většinou potomci - původních obyvatel, se hluboce stydí, když se zjistí, že hroby nejsou, hřbitovy nejsou - že je někdo kdysi srovnal buldozerem a na jejich zbytcích dnes stojí třeba sídliště. 

No - ano, není se čím chlubit. K mrtvým má být dostatečná úcta vždy, všude a za všech režimů. A to ke VŠEM  mrtvým. Bez ohledu na to, čím za života byli a co dělali, případně čím se kdy provinili. 

Stačí vzpomenout na film 7 statečných - ten je přece na tom postaven. Tak se všichni zkraje poznali - že místní nechtěli, aby k mrtvým násilníkům a vrahům, na hřbitově již ležícím, ovšem bílé pleti, byl pohřben i Indián. 

Ale přece, řekl bych, že poté, co si dotčení starostové v pohraničí vzpomenou - nebo si nově uvědomí - co se stalo s lidickým hřbitovem, a proč - mají právo se stydět o poznání méně... 

Nebyli to oni, kdo tady zavedl tresty i pro mrtvé. Přičemž (německé) hřbitovy v pohraničí nebyly obvykle zpustošeny ze msty, ale proto, že nepatřily do života tamních obcí, mrtvé nikdo neznal, nikomu nechyběli, nikdo si je nepřipomínal, hroby ležely celá desetiletí v dezolátním stavu, často na místech, kde měly ustoupit potřebnějším stavbám. 

Troufám si uzavřít tím, že v celém českém sudetském pohraničí by se nenašel ani jediný hřbitov, který by Češi sami od sebe a z čisté msty a nenávisti zpustošili tak, že by mrtvé vykopali, vysypali z rakví a ty spálili na ohni, stejně jako ostatky nebožtíků. 

Proto Němci tak dopadli, a nejen u nás - protože tohle jsou prostě zločiny nepochopitelné, neodpustitelné - a nesmytelné... 

Ano, při každém výročí se něco nového dozvíte... 

______________________

______________________

__________________________

__________________________

____________________________

____________________________