Sdružení K 213 - Tátové k dětem, ne do vězení

2. v řadě zmaření

Details

Created: Sunday, 10 March 2024 08:55

Written by Ing. Jiří Fiala

Hits: 1361

Druhé v  řadě zmatečné jednání pro zmaření účasti druhé strany proběhlo v Chrudimi. 

 K jednání se otec dostavil spolu se mnou právě na základě rozhodnutí Ústavního soudu sice v jiné věci, ale téhož odborového sdružení a téže osoby - o tom, že stěžovat si na přípustnost jejího zastupování - je marné. Zastupovat může, stejně jako každá jiná odborová organizace, své členy. 

Soudce Leoš Kastner to nehodlal vzít na vědomí, prý se jedná o rozhodnutí v jiné věci - a v této bylo naše sdružení pravomocně vyloučeno (Krajským soudem v Pardubicích) - a prohlásil, že zastupování neuznává a nepřipustí. A že můžu sledovat jednání pouze jako veřejnost. 

Na to mu bylo sděleno, že v tom případě nebudu jednání sledovat vůbec a pro zmaření jednání soudem odcházím, totéž - vzácně - udělal i otec, o kterého se zde jednalo, s tím, že se nehodlá připravit o kvalitní právní zastoupení, na které má z OSŘ, i z Ústavy nárok. 

Soudce se mu ještě snažil vyhrožovat 25-ti násobkem průměrné mzdy, ze kterého prý může výživné stanovit,  na to mu bylo sděleno, že na zmatečném jednání může vytyčovat, co chce, protože to nemá váhu ani toho papíru, na kterém to je. 

A opustili jsme - společně - jednací síň. 

Jako veřejnost se jednání zúčastnil rovněž p. Komárek, který na odchodu soudci sdělil, že kvůli takovým jako je on jeho dcera spáchala sebevraždu, tak  ať v tom dál klidně pokračuje na dalších dětech. 

Směšné je hlavně to, že v obou případech zmařených jednání - tedy jak v České Lípě před skoro dvěma měsíci, tak zde, v Chrudimi, byl soud hlavně v zájmu matky, která chtěla stanovit či zvýšit výživné. 

Na zmatečném jednání se může dočkat akorát zmatečného rozsudku a může chodit k soudům pořád dokola, stejně jako pořád dokola platit právničku. 

Až jim to dojde, řekl bych, že jejich vztek se obrátí proti soudu neméně intenzivně. 

Tahle zmařená jednání jsou - samozřejmě - vizitkami ubohosti jak soudů samých, tak i advokacie jako takové - protože mají to být mj. právníci protistrany, kteří mají vědět, že bez druhé strany, která k jednání řádně přišla, je jednání zmatečné a neplatné - a chodí tam i oni úplně zbytečně. 

Obrázek stavu zdegenerované justice : Jdete k jednání, justice ho není schopna ani provést, všechno samozřejmě na Váš účet (soudce plat dostane, i kdyby tam vůbec nebyl). 

Je samozřejmě na občanech, jak dlouho si hodlají nechat tuto zdegenerovanou justici líbit na vlastní kůži  - a za vlastní peníze. 

Protože se to nikomu jinému, jenom našemu sdružení, neděje, vychází mi z toho logicky - že jediným skutečným a erudovaným zástupcem a obhájcem rodičů v opatrovnických kauzách - jsme my. Právníci jsou spojenci soudu, ne svých mandantů, se kterým, ve své bohorovné neznalosti a nabubřelosti - jako v případě České Lípy - ještě spolupracují na zmaření jednání. 

Přitom oni by měli být první, kdo by měl protestovat. 

Představte si to třeba - pro názornost - na fotbale. 

Asi jako by vítěz poháru mistrů zvítězil proto, že pokaždé vyhnali jeho soupeře z hřiště, takže si vlastně vůbec nezahrál. 

Pak by přišel třeba na mistrovství Evropy - a ukázalo se, že se neumí strefit do míče, protože už dva roky ani jednou nehrál. 

Vítěz bez soupeře - je taková smutná karikatura vítěze. 

Pokud jde o Krajský soud v Pardubicích, ten má bezesporu svoje specifika. Nikde jinde se mě tak zoufale nesnažili zbavit (pokud nepočítám poslední zoufalý exces z České Lípy), jako právě tam. 

A to už tradičně, dobrých 12 let zpátky. 

Hlavně, aby jim tam nezastupoval někdo, s kým nejsou předem dohodnutí na postupu a hlavně na výsledku a kdo bude zájem rodiče skutečně hájit. Na to tam vůbec nejsou zvyklí. 

Jsou zvyklí na to, aby právník prodal klientovi jakýkoliv výsledek jako vůbec ten nejlepší, jakého mohli dosáhnout, i kdyby to byla prohra jako hrom, hlavně aby nekladl soudu žádný odpor - na to rozhodně není soud připraven - a poslušně se koukal, někde bokem, dohodnout na tom, jak to vlastně bude. A bude to - tradičně : Děti matce, otci co nejvyšší výživné, a zbytek - ať si trhne nohou. 

A pokud jim někdo do této - nezákonné - konstrukce hodí vidle, tak se můžou vzteky zbláznit. Protože poslední, co by uměli - a chtěli - je objektivně a nestranně soudit. Podle zájmů dítěte. 

Za tuto servilitu se jim ale soudy bohatě odměňují, samozřejmě že na cizí účet. 

Své o tom ví p. Komárek z exekuční kauzy na výživné, který musel právničce matky následně doplatit za "zastoupení" 25 tisíc, ač to nespočívalo v ničem než v tom, že jednou přišla na soud. Celkem ho to stálo tisíců 50 - právě díky témuž soudci jako tentokráte. Leoš Kastner. 

Dokud nebude mít justice nezávislý kontrolní orgán, dostatečně erudovaný, a složený především z obětí justiční zvůle, nic se nezmění. 

Zvláště mě pobavilo, jak Pávek teď, při roce ve funkci, vydával za svou "zásluhu", jak prý zrekonstruoval Ústavní soud. 

Věc, o které bych se na jeho místě vůbec nezmiňoval a styděl se až do morku kostí. 

Ale - neznalost hlupáka činí šťastným, a ještě ji veřejně staví na odiv... 

___________________

Abychom nezapomněli na nezapomenutelnou roli OSPOD : Pan Dobšíček, připomínající spíše homelessáka, otci "radil", aby dceru do 18-ti let oželel, pak že se sama rozhodne... 

Takové lidi si ještě dneska město platí... 

_____________________

_____________________

_________________________________

_________________________________

 NEVĚROHODNÁ  : 

To byla už před 20-ti lety... A co se na tom změnilo ?? Všechny negativní tendence se leda posílily, účinná kontrola - veškerá žádná - nenastala, zvůle se prohloubila. 

Za to za všechno si ty pitomce platíme statisícovými platy, v situaci, kdy stát nemá ani na příspěvky na stavební spoření. 

___________________________________

___________________________________