VideoarchivPankrác, 5. května 2012
- Details
- Created: Sunday, 06 May 2012 00:00
- Written by redakce K 213
- Hits: 573
Znovuzískání svobody si vyžádalo nejvyšší oběti – tříčlenná delegace K 213 na Pankráci (vzácně dobrovolně).
Proti nacistické agresi po obsazení republiky vystoupilo mnoho občanů, kteří zůstali v okupované zemi. Aktivně se zapojili různými způsoby do odboje a svou činností se snažili navrátit národu vytouženou svobodu. Odvetnou fašistickou represi zaplatilo za to nemálo z nich vlastním životem.
Využili jsme tradiční pietní akce, konané dne 5. května v pankrácké věznici, abychom uctili jejich památku a statečný a spravedlivý boj, kdy jednomu z členů K 213 byli v pankrácké věznici za války popraveni oba jeho prarodiče.
Celý pietní akt provázel výkladem renomovaný historik Vězeňské služby. Z jeho výkladu jsme se mj. dozvěděli i několik zajímavostí o Pražském povstání, např. že právě v těchto místech, na Pankráci, zasáhly do boje jednotky Vlasovců a svými těžkými zbraněmi výrazně pomohly odrazit útoky německých tanků, postupujících od Benešova na Prahu, s cílem spojit se s dalšími svými jednotkami, postupujícími od Mělníka.
Také jsme se dozvěděli, že podepsání kapitulace ze strany německého velení dne 8. května, na jejímž základě německé jednotky přestaly vést boj, těžké zbraně ponechaly na okraji Prahy a dál, do amerického zajetí směrem na Plzeň už ustupovaly jen s lehkými pěchotními zbraněmi, bylo velmi prozíravým počinem České národní rady, neboť té bylo jasné, že další útok německých jednotek by už povstalecká Praha nevydržela a skončila by stejně jako o půl roku předtím Varšava.
Postupně jsme prošli od venkovního památníku na rohu budovy dnešního Vrchního soudu v Praze k pamětním deskám v budově rejstříku trestů, ve vstupní bráně do věznice a přes expozici vězeňství do míst nechvalně pověstné sekyrárny, upravené jako pietní památník.
Z tehdejších dozorců 3 padli v květnu na barikádách a 9 jich bylo za činnost v odboji popraveno během války. Dozvěděli jsme se, že poslední exekuce probíhaly ještě 26. dubna 1945. Potom se fašisté pokusili zničit stopy své zrůdné činnosti.
Gilotinu svrhli z Karlova mostu do Vltavy, popravčí místnosti podminovali – a věřili, že důkazy jejich zrůdnosti už nikdy nikdo nenajde. Ovšem plánované odpálení zaminovaných prostor díky odbojářům bylo prozrazeno a zmařeno. Také místo u Karlova mostu, kam byl svržen vraždící nástroj, bylo zaznamenáno. Tak se ho povedlo následně vyzvednout a umístit zpět do pamětní expozice.
Je krutou ironií, že jedno období nespravedlnosti a útlaku vystřídalo další. V pankrácké věznici bylo v následujících letech popraveno mnoho dalších odpůrců a ocejchovaných nepřátel nového režimu.
Pietní akce se zúčastnil také ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, členové Konfederace politických vězňů s paní Kavalírovou a vrcholná justiční kamarila pankrácké věznice.
Předseda sdružení K 213 tak mohl vidět svoje věznitele pohromadě a ve zcela jiné situaci, než v jaké se nacházel po dobu svého zatím posledního nezákonného věznění. Na tyranii a šikanu nových politických vězňů je stále dost ochotných a připravených bachařů a mučitelů, počínaje ministrem, přes velitele a některé psychopatické bachaře a příslušníky policie.
Ministr se akce zúčastnil naprosto mlčky. Je jistě jeho výmluvnou vizitkou, že ani při takové příležitosti nedokáže říci ani dvě předem připravené věty, aby padlé členy odboje důstojně uctil.
Třeba přemýšlel, jak dlouho ponechá zavřeného dalšího současného politického vězně, Romana Smetanu, který byl zrovna ve vězeňské cele pár desítek metrů od něho ve stejném areálu.
Další ironií bylo, že do čestné stráže postavili některé nám dobře známé justiční násilníky z Míčánek. Asi za odměnu. Rádi konstatujeme, že při této příležitosti jsme jejich blízkost přestáli ve zdraví a beze škod. Jejich překvapení, ba zděšení při pohledu na delegaci K 213 v těsném závěsu za ministrem spravedlnosti a jeho svitou, bylo zjevně nelíčené, stejně jako u vedení pankrácké věznice, které se několik dnů předtím odmítlo bavit na kameru se štábem stránek K 213.
Spravedlivý boj za svobodu předešlých statečných občanů je pro nás silnou inspirací.
Před památníky jejich obětí jsme oprávněně nuceni konstatovat, že občanskou pokrokovou veřejnost čeká ještě velká práce.
____________________________
Oficiální verzi a reportáž najdete ZDE:
_____________________________