Máme Zákon o mediaci

dialogTi, kteří se ani v justici, ani v advokacii, k ničemu nehodí, budou mediátory:

___________________________

Sněmovna dne 2. 5. 2012 definitivně schválila zákon o mediaci s pozměňovacími návrhy Senátu

 

Dne 1. 8. 2012 nabude účinnosti zákon o mediaci (senátní tisk 290), který dne 2. 5. 2012 schválila Poslanecká sněmovna s pozměňovacími návrhy Senátu uvedenými v usnesení 290/1.

 

V této chvíli nabývá na významu vyvážená právní úprava v prováděcí vyhlášce k zákonu o mediaci.  Proto navrhuji zapracování tří níže uvedených ustanovení do prováděcí vyhlášky stanovící náležitosti zkoušky mediátorů a zkoušky z rodinné mediace, k jejímuž vydání bude Ministerstvo spravedlnosti povinné podle § 24 odst. 2 zákona o mediaci (senátní tisk 290):

 

1. „Zkušební otázky u písemné i ústní části zkoušky mediátorů i zkoušky z rodinné mediace schvaluje ministerstvo spravedlnosti a jsou stejné u zkoušky zajišťované ministerstvem dle § 23 odst. 1 až 5 zákona o mediaci i u zkoušky zajišťované Českou advokátní komorou dle § 23 odst. 6 zákona o mediaci a § 49a zákona o advokacii.“
Tím se zajistí stejná základní kvalita zapsaných mediátorů, kteří složili zkoušky, jak u ministerstva spravedlnosti, tak u advokátní komory. Cílem je, aby všichni zapsaní mediátoři byli prozkoušeni z mediace stejně. Je třeba pro všechny jasně ve zkušebních otázkách a okruzích zapracovat facilitativní, evaluativní či narativní formy mediace. Aby nedocházelo k tomu, že ministerstvo bude zkoušet pouze z mediace facilitativní (spíše vhodná pro rodinné kauzy – mediátor vůbec stranám sporu neradí ani nevyjadřuje svůj názor) a advokátní komora pouze z mediace evaluativní (spíše vhodná pro obchodní spory - vysloveně využívá odbornosti mediátora, i když má toto „poradenství“ určitá omezení).  Ministerstvo k této regulaci vyhláškou (stejné zkušební otázky pro neadvokáty i advokáty) je oprávněné, protože při použití historického výkladu práva lze vycházet z důvodové zprávy vládního návrhu zákona o mediaci, která v II. Zvláštní část, K části šesté, K § 34 stanoví, že: „Česká advokátní komora zajistí, aby vzdělávání a zkoušky mediátorů, kteří jsou současně advokáty, odpovídaly rozsahu a standardům, které určí ministerstvo vyhláškou.“

 

2. „Podmínkou úspěšného vykonání ústní části zkoušky je 75 % úspěšnost u praktické demonstrace těchto:
a)  dílčích kompetencí mediátora …
b) specifických projevů v činnosti mediátora...“
Ve vyhlášce je pro hodnocení ústní části zkoušky mediátorů třeba stanovit jednotné a závazné konkrétní dílčí kompetence a specifické projevy činnosti mediátora, která jsou zásadní pro posouzení kvality mediátorů.

 

3. „Ministerstvo umožní uchazeči o zkoušku mediátora dle § 23 zákona o mediaci okamžitě po úspěšném složení zkoušky z mediace vykonat ve stejném termínu zkoušku z rodinné mediace, pokud uchazeč řádně ve stejném termínu doručil ministerstvu spravedlnosti žádosti o obě zkoušky a včas zaplatil poplatky za připuštění k oběma zkouškám.“
Důvodem je znění ustanovení § 23 odst. 2 návrhu zákona o mediaci, které lze vykládat tak, že mediátoři neadvokáti musí vykonat nejprve zkoušku z mediace a až téměř po 6 měsících jim ministerstvo umožní vykonat zkoušku z rodinné mediace. Přitom advokáti budou moci dělat obě zkoušky současně, viz znění § 35 návrhu zákona (§ 49a odst. 2 zákona o advokacii). Mediátoři-neadvokáti by hned na počátku své činnosti byli bezdůvodně znevýhodněni proti advokátům.

____________________________

 

Bez přihlášení nemůžete vkládat příspěvky.