Sdružení K 213 - Tátové k dětem, ne do vězení

Totální exekuce jsou útokem na pokojné užívání majetku

Details

Created: Wednesday, 20 February 2013 00:00

Written by redakce K 213

Hits: 1456

K základním lidským právům v demokratických státech patří zejména: - právo na ochranu vlastnictví a

- právo na pokojné užívání majetku.

Exekutorem vyhlášená exekuce na veškerý majetek povinného pro bagatelní pohledávky je útokem na obojí.

To sice víme my, obyčejní občané, dávno, resp. odjakživa, teď to ale nově potvrdil Ústavní soud ve svém nálezu č.j. ÚS 3115/12 ze dne 21. ledna 2013.

Bezmeznému řádění exekutorů by tak měl být konec, alespoň je už na co se odvolat a čeho se dovolávat.

______________________

IV. ÚS 3115/12

Exekutorem zvolený způsob exekuce prakticky na celý majetek povinného pro částku 5 075 Kč byl prima facie šikanózní, neproporcionální a tím i nezákonný a neústavní, zjevně nasvědčující zásahu do základního práva na ochranu vlastnictví zaručeného čl. 11 Listiny základních práv a svobod, resp. na pokojné užívání majetku dle čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i základního práva na soukromý život zaručeného čl. 10 Listiny základních práv a svobod a čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Česká republika

NÁLEZ

Ústavního soudu

Jménem republiky

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce zpravodaje Miloslava Výborného ve věci ústavní stížnosti JUDr. Karla Frimla CSc., zastoupeného Mgr. Vojtěchem Veverkou, advokátem, AK se sídlem v Kladně, nám. Starosty Pavla 40, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 6. 2012 č. j. 30 Cdo 1166/2012-101, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 10. 2011 č. j. 68 Co 177/2011-81 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 15. 10. 2010 č. j. 12 C 404/2009-35 takto:

I. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 17. 10. 2011 č. j. 68 Co 177/2011-81 a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 15. 10. 2010 č. j. 12 C 404/2009-35 se ruší, neboť jimi bylo porušeno základní právo stěžovatele na spravedlivý proces zaručené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. II. Ve zbytku se ústavní stížnost odmítá.

____________________________

Článek 1

Ochrana majetku

Každá fyzická nebo právnická osoba má právo pokojně užívat svůj majetek. Nikdo nemůže být zbaven svého majetku s výjimkou veřejného zájmu a za podmínek, které stanoví zákon a obecné zásady mezinárodního práva.

Předchozí ustanovení nebrání právu států přijímat zákony, které považují za nezbytné, aby upravily užívání majetku v souladu s obecným zájmem a zajistily placení daní a jiných poplatků nebo pokut.

37. Základní právo na ochranu majetku zaručené výše uvedenými články Listiny a Úmluvy není absolutní a stát do něj může za podmínek stanovených těmito články zasáhnout. Test ústavnosti zásahu státu do práva na ochranu majetku spočívá v posouzení, zda se jednalo o majetek, zda k zásahu došlo na základě zákona, byl nezbytný v demokratické společnosti a sledoval legitimní cíl.

38. V případě nařízení exekuce podle exekučního řádu bude podmínka zákonnosti zpravidla splněna, neboť zákon tento postup umožňuje; obdobně lze předpokládat, že exekuce bude zpravidla sledovat legitimní cíl, kterým je dosáhnout uspokojení pohledávky oprávněného.

39. Zásah však také musí být "nezbytný v demokratické společnosti", tj. ospravedlněn naléhavou společenskou potřebou a zejména přiměřený sledovanému legitimnímu cíli. Při posuzování významu předmětu řízení pro poškozeného ve smyslu § 31a odst. 3 písm. e) zákona o odpovědnosti za škodu bude nutno přihlédnout i k tomu, zda nařízením a provedením exekuce byla zachována spravedlivá rovnováha mezi relevantními zájmy, tj. zájmem oprávněného na uspokojení pohledávky na straně jedné a zájmem povinného na pokojném užívání svého majetku na straně druhé. V této souvislosti hraje významnou roli výše vymáhané pohledávky na straně jedné a rozsah a délka omezení základního práva povinného na pokojném užívání jeho majetku na straně druhé. Požadavek "spravedlivé rovnováhy" nebude dosažen tam, kde nebude existovat rozumný vztah přiměřenosti mezi použitými prostředky a cílem, jehož mělo být dosaženo jakýmkoliv opatřením zbavujícím osobu jejího majetku resp. omezujícím ji v nakládání s ním. Tudíž rovnováha, které musí být dosaženo, mezi požadavky obecného zájmu společnosti a požadavky základních práv bude narušena, pokud dotčená osoba musela nést "nepřiměřené břemeno".

_____________________________

_____________________________