95 let od porážky bolševiků u Varšavy v r. 1920

15. srpna 1920 Poláci poprvé zastavili ruské bolševiky a jejich expanzi do střední Evropy, a to těsně před svým hlavním městem. 

Ano, už tehdy chtěli bolševici ovládnout Evropu celou, z nově "osvobozených" států vytvořit své satelity o celých 30 let dříve než se jim to skutečně povedlo - a revoluční Slovenská i Maďarská republika rad jsou toho jasným důkazem - konečně, sami bolševici se tím ani nikdy netajili.

I scénář už tehdy byl stejný - po vstupu "osvobozeneckých" vojsk nainstalovat vlastní dělnicko - rolnickou vládu - přesně jako tu Biľakovu před téměř již 5O-ti lety u nás, v srpnu 1968.

Článek na toto téma nám zaslal náš varšavský korespondent a letitý čtenář, vystupující jako "FreeEurope" - s tím, že velmi zdraví všechny, kteří se zasloužili o obnovu stránek K 213, jíž se už nemohl dočkat ...

 

________________________

 

V sobotu  15. srpna tomu bude 95 let, co polské vojsko v blízkém východním okolí Varšavy zvítězilo nad ruskou bolševickou armádou v  bitvě, která znamenala  vítězství ve  válce, jíž  Polsko, které se od 11.11.1918 vrátilo po létech cizí nadvlády  zpět na mapu Evropy, bylo nuceno vést v létech 1919-1920  proti bolševickému Rusku, usilujícímu tehdy v souladu s doktrinou a tehdy ruskou stranou bolševiků deklarovanými cíli dobýt evropské země a přetvořit je v sovětské republiky – a uskutečnit takto jednu etapu „světové dělnické revoluce”.   

 

Význam polského vítězství v této bitvě proto daleko překračuje význam Polska – neboť tím ona etapa „světové dělnické revoluce” byla v zárodku poražena. Připomeňme si ještě, že tato válka se odehrávala nejen na vojenském poli, nýbrž i na poli politickém:  Už tehdy měli bolševici připravenu ve Varšavě „dělnicko-rolnickou vládu” stejně tak, jak to známe ze srpna 1968 u nás, anebo i z dnešní fakticky Ruskem vedené války na Ukrajině v podobě „Doněcké lidové republiky” atp.  Napadení Polska bolševiky totiž předcházely bolševickou invazí následované „lidové” vlády” litevsko-běloruská či na Ukrajině   

Případná porážka Polska by měla katastrofální následky a bolševické revoluce tzv. „Maďarské republiky rad” či „Slovenské republiky rad”, anebo i bolševických povstání v Německu, spojené se jmény Liebknecht, Luxemburgová....by ani tam nesknčily porážkou.

Polsku tedy můžeme plně děkovat, že bolševismus mocensky neopanoval střední Evropu už tehdy, před 95 lety.

Neznamená to, že expanze z Ruska neskončila: Naopak, s jejím vývojem se setkáváme dnes stále více a více - komunismus není mrtev, jen zdokonalil svou taktiku a strategii. K tomu jej přiměla už i tato vojenská porážka u Varšavy.

Zjistil totiž, že pouze přímým čelným vojenským útokem zvítězit nelze. Proto tehdejší strateg a vůdce  bolševických vojsk, generál Šapošnikov (jenž mimochodem stanul v čele bolševiských vojsk znovu - když 17. září 1939 tato napadla Polsko znovu, bránící se tehdy od 1. září 1939 invazi hitlerovského wehrmachtu),  přijal tehdy taktiku starověkého čínského vojenského stratega Sun Tcu, kladoucího důraz na rozvrácení nepřítele (rozuměj oběti) zevnitř -  a tu rozvíjí dodnes.

Podrobnosti o strategii Sun Tzu  (ke které se Šapošnikov přihlásil již po porážce u Varšavy zcela otevřeně)  jsou na linku

 https://jlswbs.files.wordpress.com/2008/06/msunvalum.pdf

Pro ty, kdož disponují technickou možností příjmu polských TV programů, doporučuji dokumentární film Varšavská bitva v sobotu 15.08. ve 20.25 na prvním programu polské veřejnoprávní televize (TVP1), a ti, kdož mají doma „satelit” a běžně u nás instalovánu také   Astru 1 (transpondér 51, frekv. 11186 MHz), mohou shlédnout aspoň 1. část tohoto filmu i  v televizi TRWAM v sobotu po 9. hodině – live ji lze sledovat  rovněž na internetu www.tv-trwam.pl.

 

Najít či případně stáhnout film „Bitwa Warszawska” lze také na linku http://www.cda.pl/video/89520b3 , a pro ty, kdo se zajímají o detailní historický výklad, poslouží dobře i stránky   

 http://www.bitwawarszawska.pl/index.php?cmd=zawartosc&opt=pokaz&id=3

Pod menu “Historia” najde čtenář další linky k podrobnostem nejen bitvy, ale především sledu historických událostí, které předcházely. Materiál je sice v polském jazyce, nicméně zpracován je tak, že většině pasáží český/slovenský čtenář  také porozumí. Pokud jde o místopis spojený s bitvou i s ní spojenou historií,  lze se dobře orientovat např. programem “Google Earth”. 

________________________

Dobrý den všem,

Byl jsem jedním z těch, co klikají na stránky K 213 každý den a těší mě, že nadchází to, v co jsem věřil…Stránky jsou zde !!!

Blíží se 15. srpen, letos tomu bude 95 let, co polská vojska zvítězila u Varšavy v boji proti ruské bolševické invazi – a tímto vítězstvím ukončila polsko-bolševickou válku 1919-1920. K tom, co zmiňuji ve svém příspěvku mohu jen dodat, že i sebegeniálněji vypracovaná i uskutečňovaná strategie vojevůdce Sun Tzu, praktikovaná zázemím mamutího aparátu ruských tajných služeb, má i slabiny: Tou nejhlavnější z nich je to, že k uskutečnění subverze a destabilizace zemí, které cílí i dnešní Rusko dostat pod svou porobu, se obklopuje astronomicky početnou škálou lidí dejme tomu i hloupých i dokonce i těch disponujících sice i vyšším  intelektuálním potenciálem, avšak především o to více bezcharakterních, amorálních. Nepočítá příliš s tím, že všeobecný rozvrat zemí a národů, které se měly stát oběťmi, jednoho dne aspoň u části obyvatelstva (a třeba i procentuálně nepříliš velké) vyvolá instinkt sebezáchovy (pokud jej člověk nechápe intelektuálně, u řady lidí pak může dojít k jeho probuzením, vyvolaným  utrpením fyzickým – tedy v okamžiku, kdy ďabel je poznán po ovoci). A jakmile dojde ke střetu s útočníkem na více frontách (tedy nejen vojenské, dnes se hovoří o válce hybridní – jejímiž nástroji jsou   i ty prostředky politické, společenské, morální i jiné subverze), pak v nejisté situaci fronta onoho dna lidské společnosti, které útočník užívá, zůstane buď nerozhodná (bude čekat na toho, kdo bude vítězem,) a jiná část této spodiny  v kritické chvíli vsadí  na to, že zvítězí strana, proti které se angažoval, a svého  chlebodárce bez okolků zradí….Jiná část spodiny uteče někam do ústraní. A to pak i ve zdánlivě již vyhraných útočných válkách vyvolá obrat – agresor jednoho dne na tuto jím využívanou taktiku sám zajde, přesně dle příslovečného „čím kdo jak zachází, tím  také schází). Otázkou jen je, kolik lidských utrpení či i životů to může stát čas,  než bude uživatel této bezesporu zrůdné taktiky lidmi demaskován.                             

 

Freeeurope

 

________________________

Spory Varšavy s Moskvou vyústily v dubnu 1920 v polský útok na Ukrajinu a francouzské konservativní kruhy tlačily na ČSR, aby Polsko podpořila. Tušili v tomto konfliktu možnost svrhnout bolševický režim. Nepočítali ale s levicovými dělníky, kteří všemožně blokovali zbrojní dodávky. Bylo to zčásti podpořeno i ministrem zahraničí E. Benešem, který si chtěl vynutit povolnost Varšavy při řešení hraničních sporů. Za této situace stanula Rudá armáda v srpnu 1920 před Varšavou.

 

http://www.cs-magazin.com/semag/index.php?a=a2004022097

___________________

 

Aneb : Češi - již podruhé - nechali přežít bolševický režim, který mohli v zárodku zlikvidovat.

Poprvé, když Masaryk přikázal legiím, aby se do vnitroruského konfliktu nepletly a koukaly se dostat z Ruska přes Vladivostok. Historici se shodují na tom, že pokud by toto rozhodnutí bylo opačné - tedy aby se zapojily do občanské války na straně bílých - byly by bolševický režim snadno a rychle smetly. Jejich vojenská síla totiž v té době v rozvráceném Rusku neměla oponenturu.

A podruhé - jak vidíme - v konfliktu s Poláky, kde Poláky - patrně kvůli územnímu sporu na Těšínsku - ČSR nepodpořila.

Poláci nám to vrátili o 20 let později, kdy s námi nešli proti Hitlerovi.

Obojí bylo hrubou chybou - a potvrdilo se tak úsloví o prutech Svatoplukových.

Protože kdyby ty dva státy držely spolu, namísto aby se štěpily v žabomyších sporech vlastních o pár česko-polských vesnic - patrně by se nerozlezli ani bolševici, ani hitlerovci .

Jenže - historie nemá "kdyby" - a tak se rozlezli obojí - a Evropu to stálo pár milionů životů.

Red.

________________________

Zítra, 15. srpna,  tento svátek  budeme slavit také s polskými vojáky, neboť 15. srpen je krom dne polského vítězství  nad bolševiky a svátku Nanebevzetí Panny Marie také i svátkem Polské armády. Ve Varšavě se proto bude konat vojenská přehlídka, při níž se  zástupy lidí uvidí  s prezidentem „Svobodného Polska“ Andrzejem Dudou.
Předtím doporučuje redakce Gazety Polské navštívit znovu otevřenou Pamětní síň Ryszardda Kuklińského v samém centru Varšavy.
„Nikdo na světě během posledních 40 let neuškodil komunismu tolik, jako ten Polák“, stojí ve zprávě někdejšího šéfa CIA Williama Casseye určené  prezidentu USA Ronaldu Reaganovi.
Plukovník Ryszard Kukliński je první polský důstojník v NATO. U příležitosti tohoto svátku mu proto  vzdejme hold a tímto prostřednictvím youtube  http://vod.gazetapolska.pl/10819-hold-dla-pulkownika
zvu do Varšavy a do pamětí síně Ryszarda Kuklińského také i naše čtenáře.

 

________________________

Bez přihlášení nemůžete vkládat příspěvky.