VideoarchivČičmunda z MSp
- Details
- Created: Wednesday, 14 September 2016 06:47
- Written by Ing. Jiří Fiala
- Hits: 1974
Vybrali jsme názornou a velmi ilustrativní ukázku toho, kdo na MSp dneska pracuje a k čemu takové ministerstvo asi je.
Na dotaz, zda nezastoupenou osobou před soudem se rozumí ústřední státní orgán (který je placen z daní, a tudíž nemá co občanům svoje náklady vyúčtovávat, protože ti si jeho činnost již jednou zaplatili), odpovídá MSp následující :
My si myslíme, že náklady účtovat můžeme, současně ale nejsme osobou zodpovědnou za výklad zákona, rady, ani konzultace neposkytujeme a kdyby se ukázalo, že to tak není, tak za nic nemůžeme - protože závazný výklad poskytují soudy (a na nich naši věrní poskoci).
Připojen - dyslektický podpis sralbotky, který vlastně nic neví, k ničemu není oprávněn - jen k braní peněz, to by mu šlo.
Takovýmito "odborníky" zamořil estébák Babiš nejen MSp, ale všechny resorty, kde - za koblihy - vládne.
Na nic dobrá pakáž a lůza - je vcelku přesné vyjádření.
________________________
________________________
________________________
Comments
To je dalsi dukaz, ze zakony v CR delaji soudci (stary komunisti), kteri tyto sve zakony pote jeste doplni jejich komunistickym vykladem.
MSp nema pravo se k tomu ani vyjadrovat.
Je to stejne jako pred 30 lety.
S komunistickym synkem na MSp se nic nezmeni!
Z.
procklova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=551839
______________
Asi to dostal na starosti další babišovský synek ...
zpravy.idnes.cz/.../...
Dnes je jim jasne, ze s clenstvim CR v NATO se jim zamer nepovede.
Na Slovensku po 1989 komunisty temer nikdo nevoli (maji 1% hlasu), v Cesku by dnes ziskali 15% hlasu a tak vystrkuji ruzky.
Spojenim ANO s KSCM by meli "Babisovci" celkem 40% hlasu.
Z.
novinky.cz/.../...
olomouc.idnes.cz/.../...
v návaznosti na článek „Čičmunda z MSp“ by Vás mohla zajímat:
a) Náhrada nákladů ve správním soudnictví
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 8. 2015, čj. 6 As 135/2015-79, kde je uvedeno: „Soud ve správním soudnictví nemůže přiznat procesně nezastoupenému navrhovateli (potažmo žalobci) náhradu nákladů řízení stanovenou paušální částkou podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), nýbrž musí vycházet z nákladů, jejichž vynaložení navrhovatel (potažmo žalobce) soudu prokáže (§ 57 odst. 1 s. ř. s.). Použití § 151 odst. 3 o. s. ř. (v novelizovaném znění účinném od 1. 7. 2015) na řízení podle soudního řádu správního je vyloučeno. Stejně tak nejsou na toto řízení přenositelné důvody nálezu pléna Ústavního soudu ze dne 7. 10 2014, sp. zn. Pl. ÚS 39/13 (č. 275/2014 Sb.
Usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2015, č. j. 7 Afs 11/2014-47, kde je uvedeno: „Náklady spojené s cestováním pracovníků správních orgánů k soudnímu jednám jsou determinovány organizačním uspořádáním veřejné správy a správního soudnictví. Tyto cestovní výdaje představují obdobně jako výdaje na platy úředníků a technické zabezpečení jejich činnosti součást nákladů běžné úřední činnosti orgánů veřejné správy hrazených z veřejných rozpočtů. Tato okolnost představuje zpravidla důvod zvláštního zřetele hodný, pro který se náhrada takových nákladů řízení procesně úspěšnému žalovanému správnímu orgánu nepřizná ve smyslu § 60 odst. 7 s. ř. s„ ačkoli jinak by měl na náhradu důvodně vynaložených nákladů řízení právo podle § 60 odst. 1 s. ř. s."
b) Náhrada nákladů – Ústavní soud
Nález Ústavního soudu z 02. ůnora 2010 sp. zn.: IV. ÚS 2513/09, kde je uvedeno: „Pokud jde o rozhodování obecných soudů o náhradě nákladů řízení, upozorňuje Ústavní soud na svůj názor zastávaný v konstantní judikatuře, podle kterého je rozhodování o nákladech soudního řízení integrální součástí soudního řízení jako celku (srov. mimo jiné nález sp. zn. I. ÚS 653/03, in Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, sv. č. 33, č. 69, str. 189). V případě rozhodování o náhradě nákladů řízení je třeba přihlížet ke všem okolnostem věci, které mohou mít vliv na stanovení povinnosti k náhradě nákladů řízení, jež účastník vynaložil k uplatňování nebo bránění práva. Úkolem obecného soudu proto není pouze mechanicky rozhodnout o náhradě podle výsledku sporu, nýbrž vážit, zda tu neexistují další rozhodující okolnosti mající podstatný vliv na přiznání či nepřiznání náhrady vynaložených nákladů, a to včetně zvážení jejich účelnosti. Své rozhodnutí o přiznání či nepřiznání náhrady nákladů řízení pak musí též řádně a přesvědčivě odůvodnit, neboť povinnost obecných soudů své rozsudky odůvodnit (§ 157 občanského soudního řádu ), a to způsobem zakotveným v § 157 odst. 2 občanského soudního řádu, je jedním z principů, představujících součást práva na řádný proces. V postupu, který není odpovídajícím způsobem vysvětlen, lze spatřovat jisté prvky libovůle a nahodilosti.“ ……….
V projednávané věci shledal Ústavní soud, že výše uvedené požadavky na odůvodnění rozhodnutí o náhradě nákladů řízení a tedy i předpoklady spravedlivého procesu nebyly obecnými soudy splněny, přičemž se jedná o situaci srovnatelnou s tou, o níž Ústavní soud rozhodl výše citovaným nálezem sp. zn. I. ÚS 2929/07. S ohledem na tyto skutečnosti tak Ústavnímu soudu nezbývá, než učinit závěr o porušení základního práva stěžovatele na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny.“-
Usnesení Ústavního soudu z 10, května 2016 sp. zn. II. ÚS 1099/16, kde:
v odst. 2 je uvedeno: „Stěžovatelka se závěry odvolacího soudu nesouhlasí a namítá, že jeho postupem došlo k porušení jejího práva na spravedlivý proces. Městský soud při rozhodování o nákladech řízení vycházel z nesprávné interpretace judikatury Ústavního soudu. Své rozhodnutí ani dostatečně neodůvodnil. Obvodní soud jako soud prvostupňový nesprávně aplikoval § 151 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. s. ř."). Měl aplikovat teleologický výklad, podle kterého není aplikace tohoto ustanovení namístě v řízení o náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o odpovědnosti státu"). Protistraně nemohly reálně žádné hotové výdaje vzniknout“-
v odst. 7 je uvedeno: „Otázkou náhrady nákladů řízení se Ústavní soud ve své rozhodovací praxi opakovaně zabýval a konstatoval, že tato problematika, jakkoliv se může účastníka řízení citelně dotknout, nemůže být zpravidla předmětem ústavní ochrany, neboť samotný spor o náhradu nákladů řízení nedosahuje zásadně intenzity představující porušení základních práv a svobod. Případy, ve kterých Ústavní soud podobnou ústavní stížnost otevřel věcnému posouzení, jsou proto výjimečné (obdobně viz usnesení sp. zn. III. ÚS 2581/13 ze dne 22. 1. 2014, usnesení sp. zn. II. ÚS 3008/10 ze dne 10. 2. 2011, usnesení sp. zn. II. ÚS 3254/13 ze dne 5. 3. 2015).“.
Závěr
Dle mého názoru je Nález Ústavního soudu z 02. ůnora 2010 sp. zn.: IV. ÚS 2513/09 závazný také pro soudce Ústavního soudu (Vojtěcha Šimíčka), který vydal Usnesení Ústavního soudu z 10. května 2016 sp. zn. II. ÚS 1099/16 - viz např. Nález Ústavního soudu z 05. června 2008 sp. zn.: II. ÚS 304/08, kde je uvedeno: „Postupem soudu vycházejícím z ústavně nesouladné interpretace, nerespektující nadto právní názor Ústavního soudu vyjádřený v nálezu, závazném ve smyslu čl. 89 odst. 2 Ústavy pro všechny subjekty, došlo k porušení práv stěžovatelky na soudní ochranu.“.
Prosím o potvrzení doručení.
S pozdravem F.B.