VideoarchivSoud Bulovka : Profesní čest - lacino na prodej
- Details
- Created: Tuesday, 14 February 2017 20:41
- Written by Ing. Jiří Fiala
- Hits: 3413
Soudní jednání na Mičánkách ohledně žaloby na oční oddělení pro vypracování nepravdivé zprávy pro Nejvyšší soud se změnilo v celku nečekané drama.
A kdo se tam přišel jen podívat, rozhodně nelitoval.
Oč šlo ?
Podstata žaloby je jednoduchá. Nespočívá v tom, že by nemocnice poškodila pacienta špatným léčením nebo poškozením zdraví, jak tomu u podobných žalob obvykle bývá, naopak - pacient byl s léčebným postupem, i s výsledkem léčení, spokojen.
Spokojen ale nebyl už vůbec s pozdější zprávou o svém zdravotním stavu, kterou nemocnice vypracovala a zaslala - na žádost - Nejvyššímu soudu.
Nejvyšší soud totiž rozhodoval o dovolání dotyčného - a chtěl vědět, zda byl dotyčný v den jednání odvolacího soudu ve stavu, kdy se mohl jednání zúčastnit. Anebo - nebyl.
Protože dotyčný - a tím jsem byl já - vyrozuměl odvolací soud o tom, že se jednání nezúčastní, protože je po operaci oka a ve stavu obdobném pracovní neschopnosti - a tudíž k soudu nepojede, protože nechce ohrozit svoje oči. Má, konečně, jen dvě a nutně je potřebuje. A jedno rozhodně nebylo v pořádku.
Bylo po úrazu, jak se před soudem prokázalo, dva dny před odvolacím jednáním byly pacientu vytaženy poslední stehy a nasazena další antibiotika.
Od operace tou dobou uplynulo 14 dní, operace proběhla při celkovém umrtvení, tedy uspání (anestézii).
Pacient měl k soudu 20 km jízdy autem, 60 km jízdy vlakem a 10 km jízdy tramvají, vše pochopitelně v průvanu a za plného denního - letního - světla.
Vyslýcháni byli dva svědkové : Primář (a současně i soudní znalec z oboru očního lékařství) MUDr. Břetislav Brožek, CSc. a ošetřující lékař MUDr. Jan Ondráček.
Zprávu pro NS vystavovala MUDr. Pavlíčková.
Výslech prvního ze svědků - primáře Břetislava Brožka - přinesl vcelku objektivní výpověď, svědek se snažil o pravdivé odpovědi podle zdravotnické dokumentace, kterou měl k dispozici. I tak se ale zjevně snažil vyhnout odpovědím, o nichž věděl, že by poškozovaly nebo jen mohly poškodit nemocnici, tedy jeho zaměstnavatele.
Příklad : Pracovní neschopnost prý je značně individuální, podle toho, co pacient dělá a jak se sám cítí - a spoléhal na to, že pacient byl v té době nezaměstnaným. Něco zcela jiného by prý bylo v případě např. řidiče. Nebo řemeslníka. Když se ale ukázalo, že žalobce by jenom k dostavení se k soudu zcela jistě řídit musel (nemluvě o případných konzultacích s právníkem, které jsou před odvolacím trestním jednáním zcela pochopitelné), začal svědek ze své pozici rychle couvat - a nakonec skončil tím, že nevěděli, že má žalobce tak složitou cestu k soudu. O přípravě na jednání ani nemluvě.
Čímž v podstatě uhodil hřebíček na hlavičku, byť zcela nechtěně : Nevěděli, neznali okolnosti - a soudní jednání si asi představovali jako nezávazné a krátké posezení na soudě s pár poznámkami. Na soudě, který je za rohem. O výkonu u odvolacího jednání, který musí žalobce u soudu podat, nota bene při situaci, kdy není sám zastoupen a celou tíhu obhajoby nese on sám, zjevně neměli ani potuchy a nedokázali si ji představit.
Zatímco svědek, pan primář, se snažil o pravdivé odpovědi, totéž už se nedalo říci o ošetřujícím lékaři MUDr. Ondráčkovi, který si několik dosti zásadních údajů zjevně vymyslel - a k jeho škodě se na to rychle (po skončení výpovědi) přišlo.
Tak například prý neschopenku nabízel pacientovi hned když ho přivezli do nemocnice, ne až při propouštění, jak tvrdila žaloba. Když byl dotázán, zda se neplete, protože to neodpovídá skutečnosti, začal popisovat, že prý si příjem dobře pamatuje a že to bylo v odpoledních hodinách.
Jenže to už žalobce povstal a tyto smyšlenky důrazně popřel, dobře si pamatujíc, že ho do nemocnice přivezli krátce před půlnocí - a na nějaké rozpravy o neschopence nebyl vůbec prostor, ani čas - protože šel rovnou na sál, na operaci. A jediná myšlenka všech zúčastněných byla záchrana oka, nikoliv neschopenka.
Záhy se - bohužel, i bohudík - ze zdravotní dokumentace prokázala pravdivost tvrzení žalobce, minimálně pokud jde o časové údaje a přijetí - bylo to 1/4 hodiny před půlnocí, okamžitě následovala operace - což naznačuje urgentnost přijetí, a tedy i logicky lze očekávat, že všechno ostatní - a především papírování - bylo odloženo na později.
Žalobce následně prohlásil, že na svědka - ošetřujícího lékaře - nepodá trestní oznámení pro křivou výpověď před soudem jenom proto, že se předtím snažil zachránit mu oko.
Ale - v duchu jsem si říkal : Stojí to tomu člověku za to ?? Starší, důstojný pán, pár let před důchodem, dobrý odborník ve svém oboru, s renomovanou pověstí - a takhle trapně lže před soudem ??? A ještě je při tom okamžitě usvědčen ??!!
Zač je pak jeho profesní čest a důstojnost ??
Stojí mu to za ten přihlouplý cár papíru, který navíc ani sám nevystavil - a který ale znamenal, že se Nejvyšší soud dál už mým dovoláním nezabýval - a trest (5 měsíců nepodmíněně) za pohrdání soudem potvrdil, ač by to při pravdivém popisu skutečnosti dozajista nikdy neudělal ??!
Nechtěl jsem být nevděčný vůči lidem, kteří mi zachraňovali zrak - ale přeci jen : Odsedět si kvůli jejich - zjevně hloupému - blábolu o údajném zdraví v době konání odvolacího soudu - 5 měsíců - to prostě nejde nechat jen tak.
Způsob, jakým se před soudem svědek dále shazoval, jen aby zachránil pověst nemocnice, byl skutečně ubohý a v podstatě deklasoval jejich jinak dobré pracoviště : Prý neposkytují žádné poradenství pacientům, když je propouštějí - chápete to ??!! Po operaci - navíc očí - Vám nic neřeknou a vykopnou Vás ven - a zachraňte se, jak umíte sami ??? A ještě se k tomu hrdě hlásí ?? Tohle tam vážně tvrdil - ač to nebyla - naštěstí - pravda.
Co to je za sílu, která nutí důstojného člověka před důchodem veřejně lhát a se ztrapňovat - jen aby neutrpěla pověst nemocnice ???
Nechápu to - a nikdy bych se k něčemu podobnému nesnížil.
A už vůbec ne kvůli cáru papíru, který jsem navíc sám nepsal.
Zaznamenáníhodný byl i "výkon" soudce - Valehracha, který měl zásadní problémy už s formulací zápisu (kdy už konečně začnou civilní jednání nahrávat !! - jak stejně dávno mají ?!!!), s čím ale rozhodně problémy neměl - to bylo vyhrožování a zastrašování žalobce, a to při každé druhé otázce či doplňujícím dotazu.
No - škoda, že není ten záznam. Bylo by dnes co poslouchat.
A na Bulovce by z toho bylo veselo asi jen málokomu...
Jednání trvalo až do pěti odpoledne, teprve pak se soudce rozhodl jednání odročit - a to už jen na vyhlášení rozsudku, a to na čtvrtek, 23. února, od 13.15 hodin (4. patro - Míčánky, č. 315).
Vzhledem k podjatosti soudce, který ani nepřipustil zpracování - zcela zásadního - znaleckého posudku, ač byli dosud vyslechnuti jen zaměstnanci žalované, a ještě i ti si několikrát protiřečili, ať už to byly zásadní údaje o zdraví či o pracovní neschopnosti a jejím vystavování - je celkem jasno, jak bude - v tomto stupni - rozhodnuto, to ovšem nic nemění na zásadnosti dnešního jednání a na tom, že proběhlo a že byli vyslechnuti oba lékaři.
Dosud si totiž zjevně neuvědomovali, co způsobili. Několika hloupými větami, lehkomyslně napsanými ve velmi vážné věci...
_____________________
_____________________
P – 8
Mgr. Jiří Lochman, místopředseda soudu
STÍŽNOST NA NEZAJIŠTĚNÍ NAHRÁVÁNÍ
i na postup soudce JUDr. Martina Valehracha
Vážený pane místopředsedo soudu,
Včerejšího dne (14.2.) jsem se zúčastnil jednání na vašem soudě, ve věci č.j. 7 C 275/2015 a s tím, co jsem tam zažil, Vám podávám OSTRÝ PROTEST PROTI NEZAJIŠTĚNÍ NAHRÁVÁNÍ SOUDNÍHO JEDNÁNÍ, jak je vaší již dlouholetou povinností, a to zvláště u tohoto soudce, JUDr. Martina Valehracha.
Soudce Valehrach, dle mého názoru, není schopen samostatně vést protokol z jednání, hrubě zkresluje to, co bylo před soudem řečeno, opravovat či přeformulovávat každou jeho větu není technicky možné.
Co je ještě daleko horší, je skutečnost, že postavení soudce hrubě zneužívá k udělování napomenutí za neexistující provinění účastníků řízení, což jinak než záznamem z jednání nelze prokázat. Prostě si tyto prohřešky vymýšlí, aby mohl jednu ze stran – jemu nepohodlnou – terorizovat a otevřeně zastrašovat.
Jestli nejste schopni zajistit zákonné podmínky nestranného soudního procesu (a nahrávání jednání patří již léta mezi ně), tak ten soud prostě zavřete a jděte domů - s tím, že na to nemáte a soudit nikoho a nic nemůžete.
Zajímavé jistě je, že na platy soudců kupodivu máte, ač zajištění nahrávání je ve srovnání s nimi zanedbatelnou, ba směšnou položkou.
Nahrávka ze soudního jednání, a zvláště v případě soudce Valehracha, má ZCELA ZÁSADNÍ DOKUMENTAČNÍ VÝZNAM, jinak neexistuje sebemenší přehled o tom, co se na jednání vlastně dělo.
Do té doby, než splníte své zákonné povinnosti a nahrávání zajistíte, upozorňujte písemně každého předvolaného, že jste ani po mnoha letech nebyli schopni splnit svou zákonnou povinnost a že proto prosíte každého z účastníků jednání, aby si zajistil nahrávání sám, což mu soud samozřejmě proplatí.
S pozdravem
Ing. Jiří Fiala
_____________________
_____________________
Comments
Vočičko zachránil, ale poslal na 5 měsíců do vězení.
Co by za to dal Jan Žižka u hradu Rábí, kde přišel o druhé.
Doktor se zachoval jak jsem čekal. To je ta kolegialita . O.
novinky.cz/.../...
Z.
novinky.cz/.../...
Pravil lékař Ondráček. Máme toho moc.
Žil jsem v domnění že lékařská profese je více o poslání než o nějaké rutině. Snad profesní vyhořelost? O.
Řekl bych, že kdyby to samé o nich tvrdil někdo jiný, tak na něj podají trestní oznámení pro pomluvu a doktoři žaloby na ochranu osobností...
Zde pár ukázek, jak hluboko může klesnout profesní čest a nakonec i sebeúcta...
Pacientům při propouštění zásadně nic neříkají a nijak neradí, co mají dělat dál, o neschopence se baví s pacientem ihned po příjezdu, když je skoro polomrtvý, vyděšený a neví o sobě a jediné, co ho zajímá, jestli bude na oko vidět, nebo ne... , délka neschopnosti je zcela individuální, podle pocitů pacienta, ovšem pokud jde o mě, tak vždy rozhodně kratší než byl termín odvolacího soudu... pracovní neschopnost se přiměřeně prodlužuje s rizikovostí činnosti pacienta, zvláště např. u řidičů - to však neplatí, pokud jde o žalobce...
No, prostě - přehlídka malosti, zbabělosti a vlastního poplivání se - za stavu, kdy je k tomu nikdo a nic nenutil - vyjma vlastní servility, jinak též zvané vstřícná předposranost.
Kdyby byli tehdy napsali, že pacient byl schopen jednání u soudu nejdřív za měsíc po operaci, vůbec nic by se jim nestalo.
Asi by ale měli pocit, že někomu málo zatopili, anebo byli k mocným málo servilní...
Ubožáci v praxi.
protiproud.parlamentnilisty.cz/.../...
Možná je sice odborník ve své profesi, ovšem zároveň je ubožák a prolhaný zločinec. M.