Kárné podněty a nápady vítány

Poslanecká sněmovna bude projednávat novelu zákona o kárných řízeních vůči soudcům, státním zástupcům a exekutorům. Hodláme se aktivně zapojit. 

 

 Jak nás informoval jeden z našich pravidelných čtenářů, Poslanecká sněmovna bude 19. ledna projednávat novelu zákona č. 7/2002 Sb. o kárných řízeních vůči pracovníkům justice.  ( Aktuální schůze Poslanecké sněmovny (psp.cz)  )

Současný stav je parodií na tzv. právní stát. Parodií, která může sloužit pro pobavení zúčastněných, možná i nezúčastněné veřejnosti, která o pozadí projednávaných kauz nic neví, nikoliv ovšem pro pobavení veřejnosti zasvěcené, která dobře ví, co mnozí z těch zmetků, co se před kárnou porotu konečně dostali, mají na svědomí. Stejně jako mnozí z těch, co se tam vůbec nedostali. A často ani nikdy nedostanou. 

Neboť ten, kdo tahle zcela úsměvná a výsměšná řízení neviděl naživo, neuvěří, kam až může sahat vzájemné krytí soudců. 

Pro ilustraci : Je to asi totéž, jakoby trestní řízení proti ozbrojenému lupiči, který přepadl slušnou rodinu u nich doma na Štědrý večer u rodinného krbu, probíhalo tak, že by lupiči řekli : Hele, chlapče, trochu´s to přehnal, vidíš, že se pak zbytečně zajímají televize a podobní nafrněnci, ještě by nám mohli začít vidět do talíře, tak už to příště nedělej, krást se přece dá i mnohem decentněji - tak padej, trestat tě nebudem, a koukej, ať už si tě veřejnost příště nevšimne. 

To je asi tak nejčastější závěr současných "kárných řízení". 

Neudržitelnost tohoto stavu je zřejmá všem na první pohled, pravda, asi vyjma soudců samých, kteří si evidentně zvykli na to, že je pro ně vyhlášena celoživotní a doživotní amnestie na cokoliv, a to samozřejmě předem. 

Domníváme se, že důležitým prvkem, který by současná zcela pokřivená kárná řízení alespoň částečně napřímil, je zavedení občanského prvku, a to jak do kárných senátů, tak do osob oprávněných podávat kárné návrhy. 

Uvítáme samozřejmě i další podněty od našich čtenářů, nejširší veřejnosti, které současný stav a chod justice není lhostejný. 


A pro informaci - a inspiraci - ocitujeme podstatné části příspěvku našeho čtenáře, i odpovědi na něj. 

Současně zvažujeme, ač je na přípravu velmi málo času, že by se dalo udělat i něco víc než jen rozeslat maily poslancům - a i v tomto ohledu budeme vděční za vaše náměty a připomínky, čím oslovit a jak co nejlépe přesvědčit současné poslance, aby problém alespoň nepodceňovali - když už mají tu vzácnou příležitost s ním i něco udělat... 

 

__________________

__________________

 

 Dobrý den,

 
od 19.1.2021 začíná další schůze Poslanecké sněmovny (viz https://www.psp.cz/sqw/hpsqw?k=1005), kde ta pakáž (nezbývá mi je tak označit vzhledem k tomu, že zde za 30 let není pořádný zákon srovnatelný s Nizozemím, Německem atd., který by řešil  kárná řízení na soudce tak, aby soudci byli opravdu jen lidi, kteří na to mají odborně, morálně a charakterově; stejně to platí pro exekutory, státní zástupce) bude projednávat novelu zákona č. 7/2002Sb. - tj. kárná řízení na soudce, exekutory, státní zástupce, a novelu zákona č. 549/1991Sb. - soudní poplatky, vše zatím v prvním čtení, kdy lze podávat pozměňovací návrhy ze strany poslanců.
 
Je to tak současně možnost pro lidi - tj. i pro mě - napsat e-mail poslancům - jak by se měla změnit kárná řízení a to za 1) z hlediska osob, oprávněných podat kárné návrhy/žaloby - tj. rozšířit okruh kárných navrhovatelů; za 2) dále rozšířit okruh kárných deliktů, a za 3)  rovněž určit nově složení kárných senátů, kdy vláda (MSp - Benešová chce znovu zavést 2-stupňové řízení s odvolacím senátem složeným jen ze soudců NS a NSS, což je natvrdo řečeno úplně k hovnu, protože ta soudcovská pakáž se bude jen nadále krýt a ještě si drze půjde pro finanční odškodnění za křivá kárná obvinění - to se ostatně již děje u tzv. spřátelených státních zástupců, kdy pro záměrnou neschopnost podat řádnou trestní obžalobu jsou grázlíci spřátelení se státními zástupci (případně i se soudci) odškodňováni - viz např. Grygárek (exnáměstek VSZ Pha), jistě to bude Nečas s Nagyovou, kde státní zástupce nepodal dovolání po zamítnutí obžaloby v jedné z jejich kauz, atd.)   - tj. rozšířit a změnit složení kárných senátů v obou stupních.
 
Rozšíření složení kárných senátů by bylo nejen o zástupce právnických profesí (tj. advokáti, notáři, promované právníci, právnické školy apod, jak vícemméně dosud), ale můj nápad je i o zástupce občanských sdružení, kdy  by počet členů senátu v obou stupních byl 6 - tj. 2 soudci po jednom z NS a NSS, 2 zástupci právnických profesí a 2 zástupci občanských sdružení - kdy většina pro hlasování (tj. vyhovění či zamítnutí kárné žaloby) by byla 5, pokud by to bylo méně, pak by hlasovali jen zástupci právnických profesí a občanských sdružení a potřebná většina pro zamitnutí kárné žaloby by byla 3, jinak se kárné žalobě vyhovuje. 
 
Samozřejmě je nutno rozšířit okruh kárných deliktů - znovu se definovat v zákoně srovnatelně aspoň s holandskou či německou právní úpravou, současná právní úprava je zcela nedostatečná.
 
Přitom již nyní mají kární žalobci - tj. předsedové soudů možnost podávat kárné žaloby podle judikatury kárných senátů - viz rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 22.03.2013, čj. 16 Kss 6/2012 - 114:   
 
"I. Nezákonný postup či vydání nezákonného rozhodnutí, odůvodněné jiným právním názorem, může představovat důvod pro zahájení kárného řízení s příslušným soudcem pro kárné provinění dle § 87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů, v zásadě pouze tehdy, pokud je z okolností případu patrno, že buď (1.) bylo porušeno jednoznačné znění aplikované právní normy, anebo (2.) nebylo respektováno zrušovací rozhodnutí výše postaveného soudu v konkrétní věci či (3.) existuje jednotná a ustálená judikatura nejvyšších soudů, kterou daný soudce odmítl akceptovat bez toho, aby svůj odlišný právní názor podepřel komplexní, racionální a transparentní konkurující argumentací."
 
 
ale předsedové soudů tak vědomě a záměrně nečiní, ačkoliv ze strany soudců dochází často k porušení jednoznačného znění jimi aplikované právní norny, k nerespektování judikatury, k nerespektování rozhodnutí nadřízeného soudu a to ve všech typech řízení.

 

____________________

____________________

 

 Srdečně zdravím, 

 
velmi zajímavá úvaha - a informace. Myslím si, že by občanská sdružení měla mít právo nejen vyslat svého zástupce do kárného senátu, ale také iniciovat kárný návrh, protože jedině u nich se dá předpokládat, že nebudou soudce krýt a také že se u nich schází informace od prostých občanů o tom, jak který soudce soudí (protože ne vše lze vyčíst jen z rozsudku - stačí třeba ty moje žaloby na stát na Praze 2 : Jasné pochybení státních orgánů, obvykle OČTŘ, snadno prokazatelné - a výsledek : Žaloba zamítnuta, fakticky bez udání důvodu, a žalobci udělena pokuta, obvykle 50 tisíc, aby ho přešla chuť ještě někoho z fízlů a soudců žalovat ... Tak takhle tedy ne... 
 
Když píšeme "občanská sdružení", mělo by také být nějak blíže definováno, jaká. Protože Šalamoun tam toho moc neudělá, to už tam může sedět rovnou Vávra se Sváčkem. Anebo si Sváček narychlo založí s Dolinovou občanské sdružení - a půjdou tam za ně, krom soudců,  a tím mají vystaráno. 
Navrhoval bych, že taková občanská sdružení, která se prací a sledováním justice zabývají prokazatelně dlouhodobě - a dlouhodobě znamená déle než 10 let. 
 
Dále bych navrhoval, že neprávnické profese by v kárném senátu měly mít právo veta nebo právo stanovit minimální možný trest. 
 
 
Zdravím 
 
JF 

__________________

__________________

 

 

 

 

 

_____________________

_____________________

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

_______________________

_______________________

Comments  

0 # Karel 2021-01-11 18:55
Vzhledem k tomu, že jsem na vlastní kůži zažil kárný senát a k tomu to byl soudce, který mým dětem a mě již roky škodí, sděluji, že je úprava zákona nutná. Když si uvědomím, kolik toho stačí soudce napáchat, než se vůbec před kárný senát dostane, tak je nutné, aby NSS fungoval. Ono již postavení soudce před kárný senát je velkým počinem, ke kterému se jen tak někdo ihned neuchýlí. Pokud je kárně obžalovanému soudci prokázána vina, MUSÍ být následovat trest. Třeba podle nějakých tabulek. Jinak to bude vypadat jako u mé bývalé, která za maření soudních rozhodnutí a manipulování s dětmi ,nebyla nikdy potrestána. A výsledek je, že se její chování ještě mnohem zhoršilo. Je agresivní a sebejistá, že může cokoliv !

Jednání NSS o kárném řízení by mělo být přinejlepším v hlavních zprávách. Aby si již žádný soudce nedovolil kázat vodu a pít víno !
0 # Karel 2021-01-11 18:55
Měla by být zavedena veřejná databáze kárně potrestaných soudců. Další důvod dělat práci s pohádkovým platem příkladně - lidu v zemi, kde je za dodržování pravidel právě on odpovědný.
0 # Karel 2021-01-11 18:58
Stálo by za to, vybírat do kárného senátu i "jednoho z lidu ". Nejlépe účastníka řízení, které měl na starosti kárně obžalovaný soudce.
0 # Karel 2021-01-11 19:09
Dozajista by nápravě soudců pomohlo i věcné vyřizování stížností u předsedů a místopředsedů. Ti se totiž ohánějí nezávislostí soudců. Řeší jen možné formální, procesní pochybení. A to se beztak téměř vždy neřeší ( průtahy, zachování důstojnosti jednání ). O špatném, mnohdy amorálním jednání soudce, nedodržující ústavu a české zákony se tak nadřízení ani nedozví, nebo to odmítnou řešit. Proto je podle mě tak zoufale málo kárných návrhů.
0 # Karel 2021-01-11 19:21
19 jsem sdružení. Jedu rozdávat letáčky. Karel
0 # Ing. Jiří Fiala 2021-01-11 20:34
Dobré téma.

Asi jsem z místních navštívil nejvíce kárných, tak mé moudra.

Především minimálně místní předsedové absolutně nežalují ke kárným. Dělají vše pro to
aby podrazy zametli v rámci kasty.

Vlastní kárná jsou výsměch, potrestání nepatrná nebo žádná. Když slyšíte všechny hrůzy
co soudce provedl a pak žádný trest tak vás berou čerti.

Co se má projednávat, jaké jsou podklady etc?
Snažil jsem se najít něco na odkazech ale našel jsem třeba změnu u exekutorů, šlo
pouze o marginálii nějakých souběžných řízení..

Nic složitého, úderné, jasné změny.
K.
0 # Ing. Jiří Fiala 2021-01-11 20:39
To mohu jedině potvrdit. Dělají všechno pro to, aby nemuseli kárný návrh podat, i když ví, jak směšné řízení je stejně čeká. Možná i právě proto. Řeknou si : Já se tady s ním budu otravovat, spoustu zlé krve, někde mi to někdo vrátí - a - co z toho ?? Nakonec ho poklepou po ramenou - a já budu ještě za vola.

Zajímavý ale, jak sami na sebe jsou úžasně citliví. Viz ten soudce z Mělníka, co jim nevyplnil daňový přiznání. Resp. vyplnil jen odkazy na katastr nemovitostí, číslo jednací dědického řízení, apod.

Podle mě za tím kárným návrhem stála jen obyčejná ješitnost, podezřívavost a závist - co když ten lump je bohatší než já a snaží se to zakamuflovat ???

Protože zvláštní na tom je, že ten kárný návrh mu navrhnul předseda NS (Angyálossy, či jak se ten chlap jmenuje) - a když jsem tam psal já, o zcela jasných kárných proviněních soudkyně, tak mi napsali, že mě sice plně chápou, ale že kárná provinění by měl řešit - a návrhy podávat - předseda toho příslušného soudu, a ne až toho nejvyššího.

Když ale šlo o něj - tak to najednou neplatilo.
0 # Ing. Jiří Fiala 2021-01-12 12:42
Vanocni darek pro Milouse?
Z

Tady máte bombu, řekl muž. Postavil kufr u vojáka na Pražském hradě a utekl - Novinky.cz
___________

novinky.cz/.../...
0 # Ing. Jiří Fiala 2021-01-12 12:44
Nález NSS sp. zn. 7 Ans 18/2012, říká: „V případě vyřizování stížnosti na nevhodné chování soudních osob koná příslušný orgán, kterému je zákonem svěřena pravomoc k jejímu vyřízení, v rámci výkonu veřejné správy, a nikoliv v rámci výkonu soudnictví. Předseda městského soudu tak při vyřizování stížnosti vystupuje jako orgán veřejné správy.“

Vedení soudů tedy mají povinnost rozlišovat, zda si stěžujete na výkon soudnictví nebo na výkon veřejné správy. V prvním případě musí použít zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve druhém případě zákon č. 500/2004 Sb., správní řád.

Vedení všech soudů, včetně Ministerstva spravedlnosti, však stížnosti na výkon veřejné správy zaměstnanci soudů vyřizují výhradně podle zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích. Důsledkem je, že veškeré stížnosti, jiné než na průtahy v řízení, nevhodné chování soudních osob a narušování důstojnosti řízení před soudem, jsou bez vyřízení odkládány, s nesprávným zdůvodněním, že zákon o soudech a soudcích speciálně upravuje všechny stížnosti, a podle něho stížnosti na výkon veřejné správy řešit nelze.

Do § 164 (1) zákona č. 6/2002 Sb. je nutné doplnit větu: „Stížnosti na pochybení při výkonu veřejné správy soudními osobami se vyřizují podle správního řádu.“

Velká část pochybení řešených v kárných řízeních, kde je chybující v postavení soudce, tak bude řešena v řízeních správních, kde je v postavení normálního úředníka státní správy.
Nenavrhujeme tímto žádnou změnu zákona, jen již platné upřesnění ustanovení zákona, které je ze strany vedení soudů soustavně porušováno.

OOS
0 # Ing. Jiří Fiala 2021-01-12 12:58
Důležitá věc : Retroaktivita zákona.
Protože kárné prohřešky nebyly dlouhodobě programově stíhány, je nutno mít za to, že nebyly řádně projednány - a jsou tak jakoby čerstvě napadlé a bude nutno je projednat znovu - a rozhodnout podle nových pravidel.

_______________
Návrh na důležitý bod, který by měl být schválen.

Veškeré podněty na kárné řízení, které byly v minulosti odmítnuty, budou podléhat novému pečlivému přezkumu a při pouhém podezření na možné kárné provinění na ně bude nahlíženo, jako by byly právě podány a byly aktuální, resp se na takové nevztahuje promlčecí lhůta, protože fakticky nebylo možné pachatele dostat před kárný senát a v takovém případě žádná promlčecí lhůta samozřejmě neplatí.

či Bod 2, jednodušší.

Kárné provinění nemá žádnou promlčecí dobu. Jakákoli promlčecí doba by podryla důvěru veřejnosti v legalitu úřední moci a naopak by nabádala k nepravostem ve státní zprávě.

Žádný úředník státu, či osoba pověřená pravomocí zastupovat stát a zasahovat do práv a svobod občanů, nemá totiž právo podle zákona překračovat nebo zneužívat pravomocí a porušovat jakýkoliv zákon (viz platný trestný čin zneužití pravomocí), poškozený občan, tedy osoba absolutně bezbranná před státní mocí (viz dokonce nález US, který v podstatě zakazuje občanovi se bránit dokonce před aktuálním útokem např. policistů, údajně z důvodu možné anarchie.. no hovadina ale jako argument se to hodí...), nesmí být limitována žádnou promlčecí lhůtou pro uplatnění nároků na zadostiučinení, či odškodnění za škody způsobené jakýmkoliv státním úředníkem.
resp zákaz jakkoliv promlčet jakýkliv neoprávněný zásah do práv občana ze strany státní moci by měl být zakotven do zákona co nejdříve ...
jak například někdo může vůbec myslet vážně třeba takové odškodnění za nezákonné trestní stíhání limitované 6 měsíci když .. člověk co byl trestně stíhán několik let se o konci svého stíhání vůbec nedozvěděl protože to tak naschvál narafičil soudce který jej roky neorpávněně stíhal, ale řekl to jen advokátovi, který absolutní povinnost ani možnost řádně oznámit nemá, co když je člověk v takovém šoku že si vůbec neuvědomí před vyrsšením lhůty na co má nárok a dok kdy jej musí uplatnit? Nebo nemá už sílu ani peníze na to aby se o náhradu škody soudil? Ono už jen to, že ministerstvo spravedlnosti vlbec neeviduje za co je člvěk trestně stíhán, tedy krom paragrafu nemá v evidenci znění obžaloby, ani tedy k takové informaci nemá přehled aktuálních nákladů každého takového řízení je tristní stav umožňující naprostý bordel ... soudce si klidně může dneska někoho soudit spolu s ostatníma někoho za kýchnití a napsat to do systému jako vražda ... ministerstvo se bude tvářit že to neví že to je nesmysl a že tací soudci mají dávno sedět v bohnicích v kazajce a nedělat si z občana srandu zpravidla dokonce naschvál před novináři aby pak dostatečně samouspokojení konstatovali že teda jo není to vůbec trestnej čin a ani se nebudeme zabejvat tím jestli to někdo udělal nebo ne nazdar další na odškodnění stejně už nemá..... resp to navazuje na váš podnět na 14 denní lhůty ... pokud něco nelze např stížností ovlivnit tak jakápak lhůta? Např. zahájení trestního stáhání má 3 denní lhůtu proč když podáním stížnosti se nic nestane neboť nemá odkladný účinek taková stížnost? To je přece naprostej nesmysl aby to mělo jakoukoliv lhůtu?...

Naopak bych rozhodně pokrátil a to brutálně promlčecí doby ohledně občanů a vyhodil úplně tzv přerušení ... je to nesmysl a postrádá to logiku když si pak může orgán ze strandy přerušovat řízení donekonečna.... např jednoduché ... od konce páchání skutku má justice maximálně 1/10 doby maximálního trestu na pravomocné rozhodnutí v této věci jinak je promlčena, škody poškozenému platí úřad který nebyl schopen věc projednat automaticky ... žádný budeme soudit roky a každou hovadinu ... jednoduché výtržnictví máte na to soudci a policajti max 2-3 měsice .. nestihnete, tak to nežalujte, když jste neschopní a jděte dělat k pásu, protože bude zahájeno kárné řízení za neschopnost věci projednat včas a profesionálně a ještě zaplatíte poškozeným škodu kterou jste měli vysoudit od pachatele když už jste někoho obvinili... nemáte důkazy, tak občana vůbec neotravujte jejich výrobou a nezákoným stíháním... (v odkládání trestních oznámení na sebe samu jste přece mistři světa... orgáni)

bod 3. Kdo, jako státní zaměstnanec, bude krýt kárné provinění, bude potrestán odnětím svobody na 10 až 20 let dle závažnosti a škodě a zabavením majetku. Kdo takto učinil v minulosti bude potrestán odnětím svobody na 2 roky až 10 let dle závažnosti a způsobené škodě.

bod 4. Kdo jako státní zaměstnanec, označí podání občana jako něco jiného, s výmluvou, že toto podání vyhodnotil podle jeho obsahu, s cílem zabránit stíhání kárného provinění, či trestného činu státního úředníka, bude potrestán odnětím svobody na 5 až 10 let. Kdo jako státní zaměstnanec, díky svému jednání popsaném v předešlé větě nezabrání spáchání kárného provinění, či trestného činu, bude potrestán stejně jako ten, kdo kárné provinění spáchal. Pro posouzení zda se jednalo nebo nejednalo o kárné provinění či trestný čin přitom stačí pouhé podezření na kárné provinění či trestný čin dle platného zákona, nikoliv že by bylo nutno počkat až na konečné rozhodnutí soudu, zda se úředník skutečně kárného skutku nebo trestného činu dopustil. (toto má zabránit výmluvám, že by to stejně žádnej soudce, či člen kárné komise neodsoudil tak to hodíme rovnou do koše, prostě je tam podezření podložené důkazem musí to jít před soud vždy když jde o státního úředníka...)

LS
0 # Ing. Jiří Fiala 2021-01-12 13:15
Úprava promlčecích lhůt - a důležitý prvek : Peněžité tresty, ukládané soudcům, nepůjdou už jen anonymně do státního rozpočtu, ale půjdou nadále na fond odškodnění - a tedy obětem justiční zvůle :

_____________


Ještě je nutno změnit promlčecící lhůty u kárných deliktů - nyní je to 6 měsíců (subjektivní) pro podání kárné žaloby a 3 roky (objektivní) pro promlčení kárného deliktu - viz §9 odst. 1 zákona č. 7/2002Sb. Viděl bych subjektivní lhůtu prodloužit na 1 rok (viz analogie s přestupkovým řízením - zástupci státu se nerozpakují vést přestupkové řízení roky vůči občanům) a objektivní lhůtu na minimálně 5 let či více?!

A samozřejmě zpřísnit kárná opatření - nyní viz §88 zákona č. 6/2002Sb., která jsou komicky mírná - zvláště peněžité tresty - přitom sama justice v čele s grázly z NS vyzývá soudy, aby tvrději uplatňovaly právě peněžité tresty vůči občanům. Přitom platy soudců vzrostly x-násobně od roku 2002, kdy začal platit zákon o kárných řízeních. Minimální plat začínajícího soudce je nyní dle tabulek ministerstva spravedlnosti cca 88 tisíc Kč hrubého - tj. více než 60 tisíc čistého. Takže soudci jistě neumřou hlady, když bude peněžitý trest 50% jejich měsíčního platu po dobu 1 či více let - nyní je maximálně 30% platu po dobu 1 roku - viz §88 zákona č. 6/2002Sb.

Poslední věc, co mě zatím napadá - tj. definice podmínek pro výkon člena kárného senátu - viz nyní §5 odst. 2 zákona č. 7/2002Sb. - a určení, kdo bude předsedou kárného senátu - viz nyní §4a odst. 1 věta druhá zákona č. 7/2002Sb.

Podmínky pro výkon člena kárného senátu (nyní nazýván přísedícím) dle současné právní úpravy vyžaduje minimálně ukončené magisterské vzdělání v oboru právo - což je nutno zrušit a dále podmínku bezúhonnosti - což je možno zachovat ale jen tehdy když to bude platit pro všechny osoby i pravomocně odsouzené, které vykonaly či vykonávají trest, čímž by se eliminoval záměr grázlů z justice šikanózními trestními řízeními vyřadit určité lidi z účasti na rozhodování kárných senátů.

Předseda kárného senátu bude určen rotačným způsobem (třeba losem či jinak) a nikoliv jak je nyní trvale soudce z NS či NSS.

Pokud v tomto směru máte či získáte návrhy, pošlete mi je, zítra to rozešlu poslancům.


Jinak samozřejmě soudci - aktivní či pasivní - budou vyloučeni z členství v kárných senátech. Tzv. účelově založená občanská sdružení soudci či jinými nastrčenými osobami budou rovněž vyloučena z členství v kárných senátech.

Je nutno ctít presumpci neviny - kdy klíčové je stanovit rozhodovací mechanismus kárných senátů tak, aby soudci a právnické profese nemohly přehlasovat zástupce občanských sdružení.

Dále uložené peněžité tresty kárně se proviněným soudcům (kdy všechny změny kárných řízení soudců by platily rovněž pro kárná řízení exekutorů a státních zástupců - logicky dává smysl udělat tyto změny pro všechny 3 skupiny najednou) by měly propadnout jako náhrada škody poškozeným účastníkům řízení, kde došlo ke kárnému deliktu. Pokud kárně se proviněný soudce, státní zástupce či exekutor dobrovolně nezaplatí - tak stát za poškozeného účastníka automaticky ex officio zahájí exekuční řízení vůči takto kárně proviněným.


Je vidět, že zákon o kárných řízeních č. 7/2002Sb. + §88 zákona č. 6/2002Sb. aj. související byl záměrně od počátku vytvořen jako paskvil, aby neplnil svůj účel. Taky ho v roce 2001 připravilo Ministerstvo spravedlnosti pod vedením tehdejšího ministra Bureše z ČSSD, což byl člen KSČ a dlouholetý soudce - následně mj. až do roku 2020 předseda Vrchního soudu Praha - nyní známé jako mafiánské a úplatkářské centrum (jen vrcholek ledovce představují současné kauzy Elischer, Sovák - tj. soudců z Vrchního soudu Praha). V letech 2001-2002 přitom byl předsedou Legislativní rady vlády (která tento zákon měla povinnost připomínkovat, zkontrolovat atd.) bolševik Rychetský - nyní předseda Ústavního soudu. A zákony č. 6/2002Sb. a č. 7/2002Sb. schválila většina v Parlamentu, tvořená ČSSD a ODS - tehdy na základě tzv. opoziční smlouvy, což jen potvrzuje ideovou neobolševickou a papalášškou orientaci obou stran, srovnatelnou s tzv. nomenklaturou KSČ v 60-80. letech 20. století v Československu.

Toto je výsledek práce ČSSD a ODS pro občany.

Rovněž je to výstraha pro občany, aby velmi zvážili, zdali kdy ještě budou volit ČSSD a ODS.

A o Zemanovi - tehdejším předsedovi vlády, který tento paskvil - vykastrovaná řízení o kárných deliktech soudců, státních zástupců a exekutorů - nechal schválit v parlamentu, netřeba šířeji se zmiňovat. Stačí jen připomenout, jak Zeman se svojí bolševickou klikou v roce 1992-93 ukradl sociálně demokratickou stranu exilovým sociálně- demokratickým politikům na základě podvržených dokumentů zhotovených Zemanovými kamarády z bývalé Stb, kdy špinění a likvidace politické konkurence bez důkazů bylo a je bolševikovi Zemanovi vždy vlastní.

A samozřejmě kašpárek Havel ochotně podepsal tuto slátaninu (tj. zákony č. 6/2002Sb. a č. 7/2002Sb.) jako i jiné.

AR

Bez přihlášení nemůžete vkládat příspěvky.

Gdzie kończy się marketing, a zaczyna realne bezpieczeństwo gracza?

Rynek hazardu online w Polsce rozwija się dynamicznie, ale wraz z nim rośnie liczba sprzecznych informacji, uproszczeń i półprawd. Dla przeciętnego gracza różnica między serwisem solidnym a ryzykownym często nie jest widoczna na pierwszy rzut oka. Estetyczna strona, atrakcyjne bonusy i polska wersja językowa nie są dziś żadnym wyróżnikiem. Prawdziwa jakość zaczyna się tam, gdzie kończy się marketing, a pojawiają się procedury, odpowiedzialność i przewidywalność. Właśnie w tym kontekście warto analizować, co faktycznie oznacza pojęcie legalne kasyna online, zamiast traktować je jako chwytliwe hasło.

Kasyna na Czarnej Liście

Obecność kasyna na czarnej liście to zazwyczaj efekt długotrwałych problemów, a nie jednorazowego błędu. Najczęściej powtarzające się powody to brak terminowych wypłat, zmiana warunków bonusowych w trakcie gry, niejasne anulowanie wygranych czy nagłe blokady kont bez logicznego uzasadnienia. Co istotne, wiele takich platform przez długi czas funkcjonuje bez zarzutu – problemy pojawiają się dopiero w momencie, gdy gracz próbuje wypłacić większą kwotę.

Charakterystycznym sygnałem ostrzegawczym jest też niestabilność domeny. Kasyna działające na granicy regulacji często zmieniają adresy stron, tworzą kopie serwisu z drobnymi różnicami w nazwie lub przenoszą użytkowników między subdomenami. Z zewnątrz wygląda to jak normalne funkcjonowanie, jednak w praktyce utrudnia dochodzenie roszczeń i kontakt z operatorem. Jeżeli do tego dochodzi brak jednoznacznych danych o właścicielu serwisu lub lakoniczny regulamin, ryzyko rośnie znacząco.

Jak testujemy legalne kasyna online?

Rzetelne testowanie kasyna nie polega na jednorazowym wejściu na stronę. To proces, który obejmuje kilka etapów, z których każdy ujawnia inne słabości lub zalety platformy. Na początku analizowana jest struktura prawna: kto jest operatorem, gdzie firma jest zarejestrowana, jakie dokumenty regulują jej działalność i czy są one łatwo dostępne dla użytkownika.

Kolejnym krokiem jest test techniczny. Sprawdzana jest stabilność strony, bezpieczeństwo połączenia, sposób przechowywania danych oraz ogólna logika interfejsu. Chaotyczna nawigacja, błędy w formularzach czy brak spójności językowej często świadczą o niskiej jakości zaplecza technicznego.

Najważniejszy etap to jednak test praktyczny. Rejestracja konta, wykonanie wpłaty, uruchomienie kilku gier i próba wypłaty środków pokazują, jak kasyno działa w rzeczywistych warunkach. Istotne jest nie tylko to, czy wypłata dochodzi do skutku, ale również jak przebiega komunikacja z obsługą klienta i czy zasady są stosowane konsekwentnie wobec wszystkich użytkowników.

(komentarz: platformy godne zaufania zachowują się przewidywalnie zarówno wtedy, gdy gracz przegrywa, jak i wtedy, gdy wygrywa.)

Opcje Płatności Dla Polskich Graczy

Metody płatności są jednym z najbardziej praktycznych wskaźników wiarygodności kasyna. Serwisy nastawione na długofalową obecność na rynku oferują przejrzyste warunki finansowe: jasno określone limity, realne czasy realizacji wypłat oraz brak ukrytych opłat. Dla polskich graczy szczególnie ważne jest, aby procesy finansowe były intuicyjne i nie wymagały skomplikowanych obejść.

Równie istotne jest to, jak kasyno reaguje na problemy związane z płatnościami. Czy status transakcji jest widoczny? Czy użytkownik otrzymuje konkretne informacje zamiast ogólnych formułek? Czy weryfikacja tożsamości odbywa się według jasno opisanych zasad? Odpowiedzi na te pytania często mówią więcej niż same deklaracje o bezpieczeństwie.

Najlepsi Producenci Gier Hazardowych

Jakość kasyna w dużej mierze zależy od dostawców oprogramowania. Renomowani producenci gier hazardowych działają w środowisku stałych audytów, certyfikacji i testów matematycznych. Dzięki temu gracz ma pewność, że zasady gry są niezmienne, a wyniki generowane w sposób losowy i zgodny z deklarowanymi parametrami.

W praktyce dobra biblioteka gier to nie tylko liczba tytułów, ale ich różnorodność i stabilność działania. Sloty, gry stołowe, poker czy kasyno na żywo powinny działać płynnie zarówno na komputerach, jak i urządzeniach mobilnych. Platformy współpracujące z uznanymi studiami rzadziej borykają się z awariami i znacznie szybciej reagują na zgłoszenia techniczne.

Podsumowanie

Wybór kasyna online nie powinien być decyzją impulsywną. Czarne listy, problemy z wypłatami i nieuczciwe praktyki to zazwyczaj efekt ignorowania sygnałów ostrzegawczych, które były widoczne od początku. Dokładne testy, przejrzyste płatności oraz współpraca z renomowanymi producentami gier tworzą realne podstawy zaufania. Jeśli te elementy są spójne, gracz może skupić się na rozrywce zamiast na rozwiązywaniu problemów. Jeśli chcesz — w kolejnym kroku mogę przygotować następny tekst w tym samym stylu pod kolejne hasło.

戦略の一部としてのコード

ボーナスコードはしばしば無秩序に使用されますが、その真価は戦略の一部となったときに発揮されます。Casino Secret では、コードはプレイヤーに新しいルールへの適応を強制するものではなく、選択したゲームモデルを補完するものです。

コードは、短いセッションや新しいプロバイダーのテストに使用できます。重要なのは、有効化の条件を考慮し、設定された賭け金の制限を超えないことです。コードの使用を効果的にするのは、まさにこの規律です。

実用面では、カジノボーナス カジノシークレットは、ゲームの構造を変えない追加リソースとして機能します。結果を約束するものではありませんが、特定の瞬間に可能性を広げることを可能にします。

このアプローチにより、衝動的な決定のリスクが軽減され、カジノとのやり取りがより意識的なものになります。