Sdružení K 213 - Tátové k dětem, ne do vězení

Jsou případy...

Details

Created: Thursday, 09 February 2023 09:19

Written by Ing. Jiří Fiala

Hits: 1123

... kde - údajně - soud nemůže nic dělat. A taky jsou případy, kde soud zbabral, co mohl, aby na závěr zkonstatoval, že už "... nemůže nic dělat..."

 V tomto týdnu projednával odvolací senát v Jihlavě případ, o kterém jsme již obsáhle informovali a který přivolal pozornost zejména exekucí na dítě na konci loňského školního roku, kdy soudce Helcl přikázal odvléct 14-ti leté dítě ze školy a dovléct ho k matce, neboť tentýž - jihlavský - soud nařídil předtím střídavou péči, a ta nefungovala, protože dítě odmítalo k matce přejít, a to výhradně na základě zkušeností, které s ní mělo, což křivý znalecký posudek znalkyně Zapletalové označoval jako "syndrom zavrženého rodiče, vypěstovaný otcem..." - a na tomto základě, byť několikanásobně před soudem vyvráceném, se soud rozhodl terorizovat výhradně otce, který "za všechno může, je agresivní osobností a neschopný s matkou komunikovat", když celý dosavadní nejen průběh tohoto případu, ale i život jeho účastníků, svědčil o opaku - tedy že zatímco otec normálně funguje ve své nové rodině, matka je asociální bytost, od které se odvrátila celá její rodina, o ostatních lidech ani nemluvě. Tradičně nikde nepracuje, pokud ano, nejdéle 14 dní, déle nikde nevydržela (resp. to s ní nevydrželo okolí) a není známo, čím se živí, kteréžto pochybnosti nikdy nedokázala vyvrátit (a soud to - kupodivu - ani nezajímalo). 

Soud tedy, vycházejíce z toho, že za všechno může otec - což si podepřel křivým znaleckým posudkem, jak kdyby předchozího vývoje nebylo (dítě matce totiž odebral již jiný soud v r. 2014 pro její neschopnost zajistit základní životní potřeby nezletilého a svěřil ho otci) - rok terorizoval otce, jeho rodinu, i dítě samotné, aby z nich vymlátil údajné poštvání vůči matce (jak mu podložil "znalecký posudek") - nechal odvléct dítě ze školy, předběžným opatřením ho svěřil matce, toto opatření ještě o další tři měsíce prodloužil, přestože už po prvních třech měsících bylo zřejmé, že předpoklady jeho vydání byly zcela mylné, opatření nikam nevedlo a o žádné poštvání, ani SZR se tady nejedná, neboť dítě má s matkou mnohačetné vlastní zkušenosti, všechny negativní) - s odvoláním čekal do poslední chvíle, až uplyne i prodloužení předběžného opatření - jestli se náhodou přeci jen nestane zázrak a dítě nezačne milovat matku - což se samozřejmě nestalo - a pak ho tedy nařídil (na tento týden), s tím, že máme zajistit přítomnost nezletilého u soudu - a když mělo k soudu dojít a soud si uvědomil, že všechno svědčí proti němu a jeho dřívějšímu postupu (dítě názor na matku nezměnilo, stejně jako se nezměnila matka sama - nadále, jako vždycky předtím, asociální osobnost, která nikde nepracuje, teď už ani nikde nebydlí a není známo, čím se živí, resp. asi je, ale nesmí se to říkat...) - tak najednou je to "složitý případ", nad kterým strávil senát v rozjímání celý předchozí den - údajně až do půlnoci - no, a protože k ničemu nedošel - tak přišel s tím, že nejlepší by bylo - NEŘEŠIT NIC.  Tedy : Obě strany stáhnou svá odvolání - a nic se řešit nebude. 

Slyšíte a čtete  dobře : Když všechno selhalo - NIC SE ŘEŠIT NEBUDE - neboť, jak konstatoval člen senátu - viz nadpis - "Jsou případy..." kdy prý ani sebelepší soud nedokáže rodičům pomoct" - protože - problém tkví samozřejmě v rodičích (ne v soudu a jeho diletanství) - se nechtějí dohodnout a nechtějí spolupracovat a jsou to vůbec problémové bytosti. 

A komu se to nelíbí - a chtěl by na projednání trvat - tak to je válečný štváč a zlosyn, jehož jediným zájmem je konflikt hrotit, a ne řešit. 

Neboť řešením přece a samozřejmě je - když má jedna strana silně navrch a nabito, a to strana nechtěná a nepreferovaná - se vzdát, všeho nechat, zbraně zahodit do příkopů - ať žije mír, a to mír za každou cenu. 

Nepřipomíná Vám to něco ?? 

Víte, kdo chce vždycky za každou cenu mír a nehodlá se babrat v příčinách, kdo co zavinil ?? No - přeci a samozřejmě - ten, kdo všechno zavinil, a snaží se - na poslední chvíli - vyhnout odpovědnosti. 

Takže : Dítě (jehož přítomnost jsme měli zajistit a které čekalo na chodbě) - raději vyslýchat nebudem - byl by to pro něj přece stres (roky předtím asi nebyl), a tomu je třeba se vyhnout (a hlavně - je známo, co by řeklo - totiž že k matce nechce ani nadále a nehodlá s ní nic mít, což zcela vyvrací všechny předchozí vývody a závěry soudu o SZR a nutnosti zakročit proti otci) - nic se už  řešit nebude - a hlavní je, že se rodiče naučili spolu komunikovat - takže vlastně soudy rozhodovaly správně, když je k tomu vedly, a správné jsou i všechny na nic dobré poradny, které nikdy nic nevyřešily, leda zaměstnávání vlastních zaměstnanců - ale teď i soud posvětil jejich další existenci, protože "rodiče už komunikují...". 

Ostatně, nekomunikujte s někým, kdo má v držení Vaše dítě, o kterém víte, že tam trpí a nechce tam být ... 

Někdo tomu může říkat "nastolení komunikace" - a někdo, a daleko přesněji - otevřené vydírání (dítětem) se zneužitím moci státního aparátu. 

Jediné, co bylo lze na konstatováních senátu, resp. jeho jednoho soudce ocenit, byla skutečnost, že si alespoň všimnul, že "z chování a skutků matky nelze dovodit, že by se starala o jakýkoliv společný život s dítětem". 

Soudce to ovšem použil jako zastrašování, kdy na obou rodičích prý vidí zásadní vady (na otci tu, že nebyl schopen komunikovat s matkou) - což, pokud by oba dva nestáhli odvolání, bude zohledněno. 

Tedy zase - vydírání, nic jiného. 

Přijdete k soudu, na který přes půl roku čekáte, a když soud zjistí, že rozhodně není schopen potvrdit předchozí svoje kroky (byť jiného senátu) a že mu vývoj nedal v ničem zapravdu - tak udělá všechno pro to, aby se nic neprojednávalo, odvolání se stáhla - a vy běžte hezky domů, protože kdo ne, a chtěl by to přece jen projednat - je válečný štváč, jenž nedokáže a nechce žít s druhou stranou v míru. 

A na všechno ostatní zapomeňte. 

Na odvlečení dítěte ze školy (dodnes ho učitelky označují jako "toho, co ho odvlekli policajti"), na rok zastrašování, že pokud se k otci jen přiblíží, otce okamžitě zavřou a on sám skončí v pasťáku, na pokuty v řádech desítek tisíc, dodnes nesplacené - za údajné schválné nepředání dítěte - na křivý znalecký posudek Zapletalové, o který se opíral nejen předchozí odvolací soud, ale také Ústavní soud při zamítnutí ústavní stížnosti, a to i přes jeho zjevnou nesmyslnost a objektivní vyvrácenost, na to, že stál neuvěřitelných 40 tisíc (doslova jen za snůšku pomluv vůči otci), jež všechny nechal soud zaplatit otci - přece hlavnímu viníkovi všeho zla... 

Takže - otec si zaplatí dvojnásobně předražený znalecký posudek, celý proti němu a celý prokazatelně vylhaný, zaplatí si nesmyslné pokuty, já ty svoje pokuty taky - za to, že jsem před rokem sdělil odvolacímu senátu - po pravdě - že jsou spolkem diletantů a ničemu nerozumějících lemplů - a komu se to nelíbí, ten je válečný štváč, jenž nechce žít v "míru". 

A to nejlepší - a taky to hlavní - nakonec. 

Totiž - poměry dítěte, o které zde mělo jít především, a to od samého počátku : 

Dítě - po stažení odvolání - zůstává právně ve střídavé péči obou rodičů (tu loni nařídil tento skvělý odvolací jihlavský soud), ve skutečnosti nežije ani u jednoho z nich, ale zůstalo v péči prarodičů ze strany otce - neboť matka není s to péči zajistit a otec ji zajišťovat nesmí. 

Ti nemají nárok ani na výživné, ani na nic dalšího - protože to soud neupravil a dál ho to nezajímá. 

Rozpor mezi faktickým a právním stavem je zde tedy do očí bijící, ani ten nedokázal soud vyřešit, a ani se o to nepokusil. 

Matka dluží na výživném otci asi 130 tisíc, to soud taky nezajímá a neřeší to. 

Neřeší vlastně vůbec nic. A hlavně - že spolu rodiče "již komunikují...". 

Jestli někdo chce důkaz o tom, že je potřeba soudům - a právníkům - tuto agendu odebrat, lepší by nemohl získat. 

Nic o ní neví, a nejhorší je, že se to ani nehodlají naučit. Brání jim  v tom jak absence vůbec nějaké poptávky (po jejich vzdělání), tak i nulová odpovědnost za "dosažené výsledky", ale především nabubřelost, arogance a nadutost. 

Jediné, co je zajímá - a podle čeho se soudci a právníci hodnotí navzájem - je tzv. "procesní čistota" - což je to, co dítě, předmět sporu, nezajímá ale vůbec. 

Sice mají formálně dbát na "nejlepší zájem dítěte" - ale, jak právě tady vidíte - tím může být i odvlékání dítěte policajty ze školy, nucení žít ho se zjevnou flundrou, která mu není s to zajistit ani střechu nad hlavou a která se uvede u soudu větou, že "... stejně do roka půjde někam pryč..." Čímž asi myslela, že když ona sama nemá domov a nikdy ho mít nebude, nemusí ho mít ani její syn. 

Ani tato láskyplná věta senát kupodivu nijak nezaujala a nekomentoval ji. 

Zato komentoval, proč já jsem prý nenavrhnul soudu svěření do péče prarodičům a když jsem jim řekl, že to se probíralo právě u soudu 1. stupně a Helcl na to řekl, že pokud má dítě žijící zdravé rodiče, nikdy ho prarodičům nesvěří - tak je to nezajímalo. 

Takže já jsem, jako zástupce otce, měl podle odvolacího soudu podávat návrhy, o kterých sám soud řekl, že je nikdy nevydá. 

Tedy : Já jsem měl - podle odvolacího soudu - bojovat se soudem 1. stupně - protože, konec konců - asi my dva za to všechno můžeme především.... 

Takže - ano, JSOU PŘÍPADY... 

Masaryk říkával, že "Pravda vítězí". Ludvík Vaculík, autor Dvou tisíc slov, to opravil tak, že pravda nevítězí, pravda zůstává, když se všechno ostatní prošustruje. 

Jako tady . 

Předchozí rozhodování soudů k ničem nevedlo, matka zůstala asociální flundrou, jakou byla i předtím,  syn ji za to nezačal obdivovat, ani se do ní za to nezamiloval, z otce se nestal agresor, ani když ho tak popisovali. 

Balast odpadl, pravda zůstala. 

Tou pravdou je, že soud - s odvoláním se na křivý znalecký posudek - úspěšně rozvrátil dítěti domov během jediného roku. Aby, pokud možno, do budoucna žádný nemělo, stejně jako jeho asociální matka. 

Tou pravdou je, že otec byl už ze soudů natolik unavený a natolik zhnusený, že i přes moje nedoporučení to svoje odvolání stáhnul rovněž. 

A - soud zvítězil. Ten je ostatně vítězem vždy. 

V těchto případech ovšem vždy na úkor dítěte. 

______________________

______________________

 Žďár : Když došly argumenty... Nastoupila síla. (k213.cz)

Vzdělání soudců : Prý se zúčastnili... (k213.cz)

 Mádr : Pravda o senátu za 10.000,- Kč (k213.cz)

Ústavní soudce : Co si stát kupuje za 200 tisíc měsíčně (k213.cz)

_____________________________

_____________________________

 Otec následně zaslal soudu následující - zhodnocující - dopis (za děkovný bych ho zrovna neoznačil) : 

__________

Ve  Velkém  Meziříčí  dne  13.2.2023

                           Prohlášení otce nezl. Ondřeje 

Vážený soude,

chtěl bych tímto shrnout svůj pohled na náš případ.

Táhne se již 12 let a to, jakým způsobem funguje naše opatrovnická justice mám dostatek zkušeností s příslušnými orgány. A to až na výjimky velice negativní.

Jedině Judr. Janečková (OS Semily) a paní Fejfarová z OSPOD v Tanvaldu dokázaly zhodnotit situaci přesně podle pravdy a nebylo jim lhostejné, v jak otřesných podmínkách můj syn Ondra vyrůstal v době, kdy s ním jeho matka (p. Peterková) táhla Krkonošemi. Dotyčná k jednání přišla s tím, že opět nemá práci a nově dokonce nemá kde bydlet. Za těchto okolností došlo k průlomovému rozhodnutí a Ondra byl svěřen do mé výlučné péče.

Souběžně s tímto opatrovnickým řízením běželo i moje trestní řízení ve Žďáru nad Sázavou za únos Ondry. Zkrátka jsem Ondru nevrátil z prázdnin, protože jsem byl upozorněn tehdy již bývalým milencem p. Peterkové – p. Pinkavou z Harrachova, abych si dal pozor, kam Ondru dovezu, že k němu už to nebude a že p. Peterková nemá kde bydlet. Trestní řízení vedla Mgr. Jeňková a i když jsem měl v ruce papír od OS Semily, o svěření syna do mojí péče, byla rozhodnutá mne potrestat.                                                                                                                   

Pak případ dostala Judr. Moučková a okamžitě jej z logiky věci zastavila.                                  Pak už to šlo ráz na ráz – situace se vyhrotila v r. 2019, kdy se matka Ondry chtěla znovu stěhovat, tentokrát do Černé Hory u Blanska.  Já jsem se rozhodl, že pokud budu naživu, Ondra už se nikam stěhovat nebude.                                                                                                   

A tím nastal můj nerovný boj s úřady. Byl zadán znalecký posudek. Nikdy v životě by mne nenapadlo, kolik utrpení v životě Ondry a jeho nejbližších to způsobí. Posudek je veskrze KŘIVÝ a několik advokátů a dokonce jeden bývalý předseda OS ve Žďáru mi potvrdili, že znalkyně Zapletalová je „známá firma“.  Posudek je také minimálně 2x předražený. A protože hovoří značně v můj neprospěch, naznal Judr. Mádr, že jej zaplatím celý. K osobě Judr. Mádra jsem se dozvěděl, že nejsem zdaleka první, kdo si došel pro šokující rozsudek. Přímo od něho jsem se dozvěděl, když jsem mu připomněl z dokazování dopodrobna popsaný pokus p. Peterkové o sebevraždu, že se „svědkyní znám příliš dlouho“!!!                                              

Jestli jsem Ondru nějak hrubě ovlivnil proti matce, tak jedině v tom, že jsem mu řekl, že není normální, aby matce fotil nahý zadek, když si předtím nad něho stoupne a že není normální, aby si „hrála s vibrátorem“ v posteli, kde vedle ní leží on a aby se nebál o tom mluvit.                                                                   Jak už jsem někde řekl – jsem hrdý na to, jakého jsem z Ondry i přes trvalý odpor a pokuty úřadů vychoval člověka a děkuji Bohu, že všechny hrůzy včetně jeho skandálního zatčení ve škole na konci minulého školního roku ustál. Opět jen a jen na základě křivého znaleckého posudku. Nechci vůbec předjímat, co si z tohoto Ondra odnese do života.                                                                                                                                             Neustále všichni označují mého zástupce ing. Fialu za agresora a štváče. Já můžu říci, že nebýt jeho, byl by už dávno Ondra odvlečen někde v Německu, kam má p. Peterková stále spády. Neznám jiného člověka, který by měl tolik zkušeností s opatrovnictvím a hlavně – vše negativní, co řekl o osobě p. Peterkové, je podle pravdy a přesně to koresponduje s tím, co o ní napsali její nejbližší příbuzní.

Ztratil jsem 12 let života tím, že jsem naivně věřil, že s pravdou mohu u soudu uspět. Za tuto svoji naivitu zaplatím nemalou sumu na pokutách a p. Peterková (která mi na výživném dluží cca 130 tisíc) se směje.

Spravedlnost opravdu není pro každého.

S pozdravem a s nadějí, že už nikdy k žádnému jednání nepůjdu

David B 

_________________________

_________________________

KDO ZAPLATÍ TY ŠKODY ?? 

Dopis předsedkyni KS v Jihlavě : 

KS v Jihlavě

JUDr. Lenka Prokšová,

pověřená řízením soudu

        Zavinění škody soudem, dotaz na kompenzaci poškozených

Vážená paní,

        Dne 7.2. proběhlo odvolací jednání ve věci č.j. 54 Co 190/2022. Soud nezletilého sice nevyslýchal, ač uložil, aby se k jednání dostavil, přesto konstatoval, že postoje nezletilého jsou mu známy.

            Ty jsou takové, že ani po půl roce výhradní péče matky nezletilý na tuto svůj - negativní - názor nijak nezměnil, ostatně jej ani změnit nelze, neboť se jedná o asociální osobu, na kterou nikdo positivní názor nemá, a to bez jakékoliv předchozí manipulace.

            Ostatně, výsledky soudního teroru hovoří samy za sebe, kdy matka, přestože jí byl syn doslova násilím vnucen, nebyla a není s to se postarat ani o jeho základní životní potřeby, nikde nebydlí a není známo, čím a jak se živí. Dítě odložila k rodičům otce, jako to dělala vždycky, což má asi za zajištění vlastní péče.

Soud to nezajímalo a nijak to neověřoval.

Domnívám se, že se tím zcela zřejmě provinil proti svým základním - ověřovacím - povinnostem, ale to není důvod, proč Vám píši.

            Píši zejména proto, že předchozí senát, který ve věci rozhodoval - č.j. 72 Co 141/2021 ve složení JUDr. Jaroslav Mádr, Mgr. Leona Sukaná a Mgr. Martin Lála - naprosto bezdůvodně pronásledoval otce, a následně, po upozornění na naprostou nekvalifikovanost vývodů tohoto senátu, i mně jakožto zástupce zmocněnce otce,  a to proto, že měli za to, že otec schválně nepředává nezletilého matce a že ho proti matce zmanipuloval (a já ho zřejmě k tomu měl navádět), ač ten ho předat prostě nemohl, protože nezletilý odmítal k matce přejít (na čemž se nic nezměnilo ani do dneška), a to na základě svých vlastních negativních zkušeností. Dotyčný senát přesto těmto zkušenostem nevěřil, nevěřil ani třem dalším svědkům, popisujícím matku jako naprosto nevypočitatelnou, asociální, zákeřnou a nezodpovědnou osobu a zejména nevěřil mně a nijak nezohlednil zcela neúspěšnou obhajobu znaleckého posudku tzv. znalkyně PhDr. Blanky Zapletalové před soudem 1. stupně, při které byly závěry tohoto posudku, popisující matku jako citlivou a jemnou bytost se snahou pečovat o dítě,  beze zbytku vyvráceny.

            Přitom nebylo nic těžkého osobnost matky identifikovat už proto, že jí jiný soud před 8-mi lety dítě odebral, a to fakticky ze stejných důvodů, jaké platí i dnes : Matka je asociální osoba, nikde nepracuje a nikde nebydlí a není schopna ani jedno, přes opakované sliby, nijak zajistit. Natož se starat o dítě, o které ani žádný skutečný zájem neprojevuje a potřebuje ho jen jako vstupenku do rodiny otce.

            Tento senát, který měl kulaté razítko za vyšší hodnotu než vlastní smysly,  postupně udělil otci pokuty v úhrnné výši cca 40 tisíc Kč, dalších 40 tisíc odsoudil otce zaplatit za tento, dnes již prokazatelně zhola bezcenný posudek - a mně ještě navíc udělil pokutu 10.000,- Kč za to, že jsem jim sdělil, jak ubohé je jejich vzdělání, což je prokazatelná objektivní skutečnost.

            Nemluvě o skutečnosti, že ve spolupráci se soudem 1. stupně zorganizovali na nezletilého teroristický čin, přepadli ho ve škole a odvlekli k matce a pod pohrůžkami, že jinak půjde do pasťáku, ho nutili u asociální matky setrvávat.

            Ignorantství, nevzdělanost a neznalost tohoto senátu tak způsobila jenom přímou hmotnou škodu ve výši min. 90 tisíc korun. O neskutečných škodách mravních a morálních v širokém okolí nezletilého ani nemluvě. Ptám se, jak a kdy to všechno soudci tohoto senátu zaplatí ??

            Snad abyste jim to začala strhávat z platu, ne ? Nebo je připravila na to, že žádné důchody mít nebudou, protože ty půjdou na kompenzaci zaviněných škod a poškozeným osobám.

            To, že soudci nemají pro obor opatrovnictví VŮBEC ŽÁDNÉ VZDĚLÁNÍ, je objektivní, prokazatelná skutečnost, potvrzená jak MSp, tak i právnickou fakultou, a nakonec i samotným průběhem soudcovských zkoušek, jak je naše sdružení zadokumentovalo.

Za konstatování prokazatelné objektivní skutečnosti NELZE NIKOHO TRESTAT, ani jinak pronásledovat.

            Při nulovém vzdělání bych alespoň předpokládal pokoru a snahu se něčemu přiučit od znalejších, nic takového se na Vašem senátu vysledovat dodnes nedalo.

            Ptám se proto : KDO ZA NĚ TY ŠKODY ZAPLATÍ  ???

Váš soud ? Má na to dost velkou pojistku ? Proti blbosti ??

            Žádám Vás nejen o sdělení o náhradě škod, a to jak otci, tak i mně, jakožto jeho zástupci, ale také zajištění, aby osoby bez jakéhokoliv příslušného vzdělání nemohly nadále rozhodovat o tak zásadních věcech, jako je další osud nezletilých, a jejich rodičů.

            S pozdravem

                                                                                   Ing. Jiří Fiala

                                                             zástupce otce, pověřenec odborového sdružení

___________________________

___________________________

___________________________

___________________________