VideoarchivNesuďte, abyste sami nebyli souzeni...
- Details
- Created: Saturday, 18 October 2025 15:13
- Written by Ing. Jiří Fiala
- Hits: 175
Všimnul jsem si dvou článků, jejichž autorem je Petr Pithart a kde se ostře naváží do presidenta Beneše.
S tím, že měl být - prý - souzen za vlastizradu a že za Mnichov mohl on. A ještě k tomu dodává - prý tajné - informace, o kterých - prý- nikdo neví, totiž že Beneš sám přišel s návrhem na odstoupení jistých oblastí Německu, a to ještě před podpisem mnichovské dohody, čímž ji údajně sám uvolnil a inicioval.
Vždy bych každému doporučil mírnost ve vyjadřování a uvážlivost v úsudcích, s tím, že na ostré závěry je vždycky času dost.
Především bych panu Pithartovi rád sdělil, že jeho "převratné a tajné" informace - o údajné Benešově zradě - jsou dávno obecně známy, alespoň těm, kdo se o historii alespoň trochu zajímali.
Alespoň já vím o Benešových úvahách (ani bych to nenazval návrhy) nejméně 40 let a rozhodně ještě před tzv. sametovou revolucí.
Nevím, jestli si pan Pithart nevšiml, že má dosti podivné, navzájem nesouladné údaje ve svých článcích - prý mělo jít o 6.000 km2, přitom na nich měly žít 2 miliony Němců. Nepřipadá mu to jako zjevná blbost ? Jak by se asi ty dva miliony na těch 6 tisíc km2 vůbec vešly ??
Pokud já vím, chtěl Beneš - resp. to zvažoval - odstoupit Německu některé výběžky, v nichž žilo prakticky stoprocentně německé obyvatelstvo. Jednalo se zřejmě o Chebsko a Šluknovsko. Tam ale rozhodně nežily 2 miliony lidí - a o těch výměrách se také dá úspěně pochybovat.
Byly to návrhy k diskusi, tedy žádná zrada. Zrada by to byla, kdyby to bez vědomí parlamentu a vlády rovnou podepsal.
Do značné míry Benešovy úvahy chápu. Viděl, že jsme obklopeni Německem ze všech stran, viděl šílence, který Německo vede, viděl krajní nechuť našich spojenců dodržet své spojenecké závazky a jít do války. Proto tohle - nazval bych to - gesto dobré vůle. Maximální, poslední a nejzazší.
Myšlenka, že by Mnichova bez tohoto návrhu nebylo, je nesmysl od A do Z.
Němci by se myšlenek na připojení Sudet rozhodně nevzdali, ať už by Beneš navrhoval cokoliv - nebo nic. Stejně jako by se nevzdali násilné cesty jejich připojení.
Tvrzení, že Beneš tímto zradil republiku, je silně přitažené za vlasy. Konečně, Beneš celým svým dalším postojem jasně dokázal, kde a na čí straně stojí a svou trpkou zkušenost s Němci, jak sudetskými, tak těmi říšskými, přetavil ve své pevné rozhodnutí - vyhnat je - až na pár nepatrných výjimek - ven z republiky. Protože uplynulých 100 let jasně ukázalo, že se s nimi v jednom státě, který měl být národnostním státem především Čechů, nedá pokojně žít.
Oni se ostatně snažili germanizovat české země minimálně celých 100 let předtím, aniž k tomu měli jiný než rozpínavý důvod a aniž by jim hrozilo národní zničení, jako později Čechům od nich.
Beneš vedl a organizoval odboj celou druhou válku a i to, že jsme byli na straně vítězné koalice, je do velké míry jeho zásluhou.
Jinou stránkou je jeho poklonkování Sovětskému svazu, i když musel dobře vědět, co je Stalin zač. I jeho říše zla, s vykonstruovanými procesy a miliony lidí, kteří i bez soudu zmizeli v gulagu, nebo rovnou úplně.
I když v dané mezinárodní konstelaci se dá ledasco pochopit, měl mít (Beneš) rozhodně více předvídavosti a státnické prozíravosti než měl.
Jestli bych mu já osobně něco vyčítal, tak je to spíše jeho selhnání v únoru 48, nežli za Mnichova o 10 let dříve.
Otázkou je, jak by to bývalo dopadlo, kdyby se rozhodnul - jako president - s komunisty rázně zatočit, jakožto s těmi, kdo zorganizovali ozbrojený puč proti legitimní vládě - a kdyby nařídil armádě lidové milice neprodleně odzbrojit a vůdce za organizaci protistátního puče pozavírat. S Gottwaldem v čele, pochopitelně.
Byl už ale starý a nemocný, bál se občanské války, možná i ruské intervence, která snadno mohla přijít už tehdy.
Jinými slovy : Mnichov bych Benešovi nevyčítal. Myslím si, že udělal, co mohl - a rozhodně nezradil.
A Petru Pithartovi bych doporučil, aby si dříve zametl před vlastním prahem, než začne někoho tak zásadně soudit a odsuzovat.
Protože po Benešovi zbyl národnostně jednolitý státní celek. Co zbude po panu Pithartovi ?
______________________________
______________________________
Petr Pithart: Beneš zradil Republiku a měl být souzen. Za Mnichov mohl on - Médium.cz
Češi si nepřiznali, že je Beneš zradil už před Mnichovem, říká Petr Pithart - Seznam Zprávy
_______________________________
_______________________________
Comments
ceska-justice.cz/.../...
_____________
A kdo bude určovat, které žaloby jsou šikanozní a které ne ??
Předpokládám, že všechny žaloby na stát budou automaticky šikanozní, takže Vás někde pro nic za nic přepadnou fízlové, Vy si podáte žalobu o náhradu škody a újmy, nechají Vás zaplatit poplatek, nejlépe trojnásobný, a pak Vám žalobu automaticky zamítnou, vyúčtují neexistující "náklady řízení" - a ještě pošlou 50 tisíc pokutu - za to, že jste si je dovolili obtěžovat. Tak tomu říkám právní stát...
ceska-justice.cz/.../...
Osobně jsem nezaplatil žádnou pokutu a taky nic nevymohli. LN
www.idnes.cz/…_vb
Trest smrti podporuje většina Čechů
www.idnes.cz/…mul
__________________________
idnes.cz/.../...
idnes.cz/.../...
Aneb : Většina Čechů stále ještě o justici nic neví, především o její lajdácké, přednastavené, nezodpovědné a nijak netrestané práci, která, pokud by umožňovala i absolutní tresty, zcela by znemožnila jejich pozdější revizi...
Nějaké telecí období, omlouvá Macinka Turkovy výroky. Na vládním křesle pro něj trvá - Novinky
novinky.cz/.../...
celé délky, nemluvě o precedentech z hlubší historie, ukázaly, že Benešova
zahraniční politika jak ve funkci MZV tak později prezidenta, vykazovala
řadu chyb, až ke zradě - a za akt zrady lze považovat smlouvu Beneše se
Stalinem, podepsanou v Moskvě 12.12.1943 o poválečné spolupráci a přátelství
Československa a SSSR na 20 let, a v r. 1963 prodlouženou na dalších 20 let.
V Moskvě v r. 1943 se Beneš zavázal kooptovat do poválečné vlády komunisty -
v tom, co následovalo lze vyjádřením Petrovi Pithartovi dát za pravdu. Pokud
SSSR: Signály toho, že se jednalo o Evropě nebezpečnou diktaturu, bylo
přepadení Polska v letech 1919 - zakončené vítěznou bitvou polských vojsk
před Varšavou. Jiným - a výrazným - signálem byl z Moskvy organizovaný
systém komunistických revolucí - v Německu, Maďarsku - a dokonce také na
Slovensku, kde musela zakročit čs. armády. Přesto všechno Beneš (jak vyplývá
z jeho pamětí), se hlásil k panslavismu, s centrem v Rusku - což bylo v XIX.
století vlastní Staročechům, a čehož v české politice už zanechali
Mladočeši. Přesto vše to byl Beneš, kdo na mezinárodním fóru na přelomu
dvacátých a třicátých let a později vůbec, podnikal rozhodné kroky
k vytažení Stalinova režimu z mezinárodní izolace. Mnichov Bohužel byla
situace, ke které byl Beneš dotlačen, nicméně neměl k podpisu takového aktu
mandát parlamentu (bereme-li v úvahu Ústavu). Nemluvím tu o německo-ruské
smlouvě z Rapallo 1923. Hitler na jedné straně vedl řeči proti komunismu,
jenže - smlouvu z Rapallo nijak neznegoval. Nakonec 23.srpna 1939 podepsali
Ribbentropp s Molotovem zločineckou dohodu - to už byl další krok po
Mnichovu a zanedlouho poté i likvidace Československa. Navíc do Londýny již
po Mnichovu odjížděl s 10.000 dolary od sovětského rezidenta, jako agent
NKVD. Mouřenín nakonec vykonal svou úlohu, a musel na sovětský diktát
uvolnit místo bolševickému zločinci Gottwaldovi.
Za pozitivum jeho politiky v Londýně za války lze považovat úspěch jeho
snahy uznat mocnostmi Československo jako nadále právně existující stát ve
válečném stavu s Německem. Jenže jaké Československo poté?
Freeeurope