Videoarchiv2 pohádkové postavy v německém seriálu - a fascinace zlem
- Details
- Created: Sunday, 26 April 2026 09:36
- Written by Ing. Jiří Fiala
- Hits: 48
Nevím, nakolik sledujete výpravný německý seriál Babylon Berlin, z konce výmarské republiky a nástupu nacismu, ale některé jeho úseky rozhodně stojí za to.
Už proto, že přímo zasahují do naší problematiky : Opatrovnictví a justice.
Pokud se podíváte na 6. díl IV. řady - viz Epizoda 6/12 - Babylon Berlín | Česká televize , tak zhruba od 17. minuty můžete sledovat berlínský opatrovnický soud z počátku 30. let - a v něm hned první, zde zmíněnou pohádkovou postavu : Totiž opatrovnici skutečně hájící zájem dítěte proti zlému soudci. U našich soudů něco zcela nepředstavitelného.
I ty další postavy rozhodně stojí za pozornost, především soudce sám, i když ten už mezi pohádkové postavy rozhodně nepatří, ten je až příliš reálný. Soudce Ferdinand Voss, vzezřením i chováním nápadně připomínající Bláznu, neblahé paměti. Pamětníci K 213, ale i širší veřejnost, mající dosud v paměti jeho kárná řízení z května až října 2013, jistě budou vědět, o čem a o kom je řeč.
Evidentní psychopat, fascinující sám sebe, i své okolí - zlem. Zlem, ve kterém se vyžívá. Uzavírá sám se sebou sázky, jak rychle koho odsoudí a zničí mu život.
Protože ještě nacismus zcela nepřevládl a výmarská republika svůj právní stát zcela nevzdala, soudce Voss nemohl být naplno využit a plně uplatnit svůj sadistický talent. Ba dokonce byl za trest, aby nemohl tolik škodit, přeřazen z trestního úseku na opatrovnický. Opět - shoda s českou justicí zcela 100%tní. A jistě ne náhodná.
Není to ovšem jen soudce Voss, který zde stojí za povšminutí. Je to i námi zvaná "justiční drůbež", tedy studenti práv, které Voss zcela fascinuje a kteří nadšeně zaplňují jeho soudní řízení coby veřejnost. Už tehdy, tedy ještě před nástupem nacismu, jsou fascinováni stupněm jeho zla a zvůle a namísto aby se snažili ochránit právo a nebohé děti, jemu na pospas vydané, nadšeně přihlížejí justiční zvůli a násilí. Jež v nich zjevně posiluje pocity nadřazenosti, že oni to jsou, kdo ji bude brzy vykonávat a škodit ostatním, zatímco ostatní jsou tu od toho, aby si to nechali mlčky líbit.
Soudce Voss má ovšem pro opatrovnitcví všechny předpoklady : Otevřeně prohlašuje, že mu o žádnou integraci opatrovanců nejde, ale že jeho cílem je likvidace tohoto obtížného hmyzu. Každé jiné stanovisko považuje za socialistickou rozbředlost a slabost.
Věřím, že následně - za nacistů - to dotáhnul minimálně na předsedu nejvyššího soudu, generálního prokurátora nebo ministra spravedlnosti.
Smutné je ovšem hlavně to, kolik podob to má se současnou českou justicí, která se ale oficiálně deklaruje úplně jinak a jinde.
A dostáváme se pomalu k druhé pohádkové postavě : Totiž právníka, bránícího právo a zákon. A právní stát. Opět - proti soudci, stejnému Vossovi, který v předchozím díle, ještě coby trestní soudce, odsoudí dva novináře za vlastizradu, když ti zdokumentovali tajné snahy německé armády o vyzbrojení, zcela v rozporu s Versailleskou smlouvou. Naivně čekali, když už byli vůbec obžalováni, že je soud buďto zprostí nebo propustí s nějakou pokutou, namísto toho rovnou od soudu putovali do věznice. Na základě rozhodnutí soudce Vosse.
Zoufalý obhájce, který očekával, spolu s obžalovanými, předchozí verzi demokratického soudnictví, tedy buďto zproštění, nebo symbolický trest, si dovolí soudci tvrdě oponovat a po jednání se netají tím, že tohle je konec právního státu.
Zhruba od 13. minuty : Epizoda 5/12 - Babylon Berlín | Česká televize
Českého advokáta za stejné situace u českého soudu si takto nedovedu představit, přesto, že se takováto situace podle mě denně děje.
Někdy se koukněte, stojí to za to. A zabijete hned tři mouchy jednou ranou :
- Poučit se z historie
- Poučit se od sousedů
- Poučit se z nástupu totalitního režimu a jeho mocenských orgánů
________________________
________________________
________________________________
________________________________