VideoarchivDomácí násilí : Ať ti to dobře dopadne !!
- Details
- Created: Tuesday, 25 April 2017 13:33
- Written by Ing. Jiří Fiala
- Hits: 4899
Vzkazuje údajná oběť údajnému pachateli před rozsudkem !! 
Dáte-li účinnou zbraň nedospělému dítěti, zraní buďto sebe, nebo ostatní - a ohrozí přitom široké okolí... 
Viděl jsem v poslední době dva procesy o tzv. "domácím násilí", měly mnoho společného. Třeba to, že jsem aktéry osobně dobře znal, protože jsem je předtím zastupoval před soudem, a proto jsem do věci i dosti dobře viděl. Včetně charakteristiky jednotlivých osob. Ve druhém případě jsem dokonce před soudem zastupoval oba dva, tedy jak údajnou oběť, tak údajného pachatele.
Není to rozhodně jediná věc, kterou měly (a mají) obě kauzy společnou. Je jich daleko více..
Tak třeba naprostá neprofesionalita prakticky všech orgánů, které v řízení jakkoliv vystupovaly.
Křivé znalecké posudky, alespoň některé (soudy se - čirou náhodou - vždy řídily neomylně těmi nejhoršími a nejméně obhájenými).
Naprostá nevzdělanost všech soudců nejen v oboru domácího násilí, ale i rodinné problematiky obecně. A nemohla to být jen nevzdělanost, musela to být i značná zabedněnost, často vysloveně programová.
A následně - logicky a samozřejmě - mají obě kauzy společné to hlavní : Křivé, nepodložené a odborníkům na první pohled směšné rozsudky, hrubě zasahující do života nevinných lidí.
Společné měly i to, že obě trestní oznámení podaly manželky ( v prvním případě bývalá, v druhém dokonce současná), a to po dlouhé době od skutků, kdy se měly stát, společné bylo i to, že ani jedna z nich nevykazovala sebemenší známky týrané osoby (což kupodivu následně zpracované posudky potvrdily - přesto přese všechno, tedy přes velký časový odstup, zjevnou a snadno viditelno účelovost a další mnohačetné rozpory se jimi "orgány" vážně zabývaly - a to tak vážně, že to dotáhly až ke zjevně křivým rozsudkům.
První případ je ze Žďáru, druhý se odehrával na Praze - východ.
Na druhé straně se ty případy i něčím lišily.
Třeba tím, že zatímco v prvním se bývalí manželé nenávidí (alespoň zcela jistě manželka manžela), ve druhém případě oba manželé spolu vesele dále komunikovali, ba i spali (přestože se manželka odstěhovala, občas se za svým trýznitelem přišla vyspat a vůbec jí to nepřipadalo divné..., ba, dokonce i v době, kdy se naplno vyšetřovalo domácí násilí, otěhotněla - a šla na potrat - a TOHLE VŠECHNO NEPŘIPADALO ORGÁNŮM VŮBEC DIVNÉ !!! - a stíhaly a stíhaly, až se hory zelenaly... ).
Lišily se ty případy i tím, že zatímco v tom prvním bych celý průběh přičítal hlavně naprosté nevzdělanosti, ba hlouposti všech zainteresovaných státních pracovníků a ubohá byla bohužel i obhajoba, ve druhém, zde popisovaném, to už nemohla být jen hloupost a nevzdělanost státních orgánů, ale evidentní zcela protiprávní snaha dostat obviněného do křivého rozsudku za každou cenu, dokonce i za cenu manipulací a protiprávního jednání orgánů samotných, jak soudu, tak - a to především - policie (mimochodem, na tu tu narážíme nějak zatraceně často, nezdá se vám ?? Praktiky - ve 100% případů !! Vzpomeňme jen majora Jušty z případu Nečesaného, který si půjčí oblečení a obuv svědka, aby s ní na místě činu vyráběl stopy proti němu...).
A jedno pozitivní na závěr (co mě osobně velmi potěšilo) : Lišily se ty případy i podstatným rozdílem ve výkonu obhajoby !! Protože zatímco ve Žďáru byla chabá, až ubohá, na Praze - východ jsem po dlouhé době, ne-li vůbec poprvé, viděl i to, že právník VÍ, CO JE DOMÁCÍ NÁSILÍ, jaké má znaky, jak se pozná, tedy i to, že oběť žádný z těchto znaků nevykazuje - a dokáže zasvěceně poukázat i na zásadní rozpory v obžalobě, v přípravném řízení, i ve výpovědích jednotlivých svědků.
Uf !! To jsem byl rád !! Už jsem se totiž bál, že jsem zůstal - alespoň u soudů - posledním člověkem, kdo si zachoval ještě logické uvažování a schopnost přemýšlet a tedy i vidět zásadní nesmysly, když to nesmysly byly.
Účelovost obvinění v obou případech přitom byla jasná a markantní na první pohled : V prvém případě psychopatické matce hrozilo, že poté, co jí soud sebral už jedno dítě, přijde i o druhé a svěří je otci. Ani tato - do očí bijící - skutečnost nepřipadala soudům dost důležitá pro to, aby - mimo četných dalších indícií - rozeznaly zjevně křivé a účelové obvinění.
Ve druhém případě, krom výhod v opatrovnickém řízení, to byly především motivy majetkové, tedy vydírání manžela jak o podíl na společném domě, tak při rozdělování SJM, tak při rozdělení peněz na hotovosti určených k dostavbě domu, tak i - a to v neposlední řadě - skutečnost, že OBA manželé vykazují v jistém ohledu značně nestandardní chování. Jenže je vykazují oba dva, intenzity trestného činu to podle mého názoru nedosahuje - a trestně stíhán byl jen jeden z nich, a to přesto, že i u soudu vyšlo najevo, že násilí se rozhodně dopouštěla i manželka, krom toho, že manžel nebyl dominantní postavou, ale spíše v závěsu své chorobné lásky na ní. I u soudu bylo konstatováno, že oba dva na sebe chorobně žárlí.
K těm nestandardnostem bezesporu patří už to, že po první vlně "domácího násilí", kdy byl manžel vykázán z bytu a obě dvě (jeho bývalá manželka, i jeho současná družka) na tom vesele a svorně spolupracovaly - si obžalovaný, v tomto případě skutečně hlavní oběť křivého obvinění - svou družku vzal za manželku, namísto aby ji poslal k čertu a držel se od ní nadále co nejdál.
No, a neomylně se prokázalo, že co kdo udělal jednou, může kdykoliv udělat i podruhé, či potřetí - a vůbec, kdykoliv znovu - protože manželka to po dvou letech, kdy měla pocit, že jí má patřit půlka domu, co stavěli, a nepatřila, udělala samozřejmě do puntíku stejně a znovu.
A "orgáni" jí to zbaštili i s navijákem...
Co je bezesporu na druhém případu velmi zvláštní a svědčí to o překročení hranice mezi nevědomým omylem a úmyslným škoděním konkrétní osobě, je to, že o lhaní tvz. poškozené nebylo nejmenších pochyb a neměl je dokonce ani sám soud - protože to prostě nešlo nevidět. Tzv. "poškozená" měnila výpovědi jak na běžícím pásu, každý týden vypovídala něco jiného, našla se i řada svědků (včetně mě jakožto jejího bývalého právního zástupce), kteří dosvědčili, že jim tzv. poškozená sama přiznala, že si to všechno vymyslela - a SOUDU TO BYLO JEDNO !!!
Prostě dotyčného odsoudit chtěl - a tak ho odsoudil, a't si o tom myslí kdo chce co chce.
Jeden velký rozdíl mezi oběma případy byl i pokud jde o "práci" policie. Zatímco ve Žďáru byla "jen" standardně špatná a neodborná, v Mnichovicích už to bylo něco víc ... Tam to byla uměle vytvořená bouda na obviněného, kdy ho policie cíleně a úmyslně zavlekla do dalšího obvinění, které sama připravila a nastražila - což rozhodně není prací policie podle definice zákona.
Při vědomí dřívějšího drogového deliktu obviněného mu policajti napovídali, že pokud jim pomůže s odhalením drogových dealerů v okolí, tak to pro něj bude mít příznivé důsledky v probíhající kauze domácího násilí.
Až u soudu se ukázalo, že skutečnost byla taková, že i policajti dobře věděli, že celé obvinění z domácího násilí stojí na vodě - a tak "přišli" na to, jak obviněnému přitížit - tím, že na něj hodí ještě distribuci drog a s ní související delikty (mimochodem dosti směšné na první pohled - jako třeba prý porušování domovní svobody - chozením po zahradě, od které měl dotyčný klíč a běžně ji užíval...).
Vyšetřovatel mu zadával instrukce, co a jak má dělat, kam drogy donést, apod. - a pak ho tam prostě "přistihli". A zatkli.
Samozřejmě, že naivita obviněného zde sehrála nemalou roli (ostatně stejně jako v celé kauze domácího násilí) - ale to nic nemění na křivosti, ba podlosti policajtů, kterou rozhodně nemají v popisu práce, alespoň oficiálně ne.
Všimněte si na ni narážíme - jaksi - ve 100% případů (!!!) - tedy, není to žádný exces, bohužel, ale stoprocentně fungující pravidlo, dokazující, jakou pakáž si v těch uniformách vlastně platíme.
Perlička nakonec: Protože obviněný je znám tím, že si všechno nahrává na telefon - a i policajti na to přišli - tak mu po zatčení ten telefon sebrali - a vrátili až po roce - fyzicky zničený (!!) - prostě tak, aby nešel nejen použít, ale hlavně - aby z něj nešlo nic vytáhnout, neboť tam byly všechny pokyny, které vyšetřovatel obviněnému stran drog dával...
Ani to ale nezabránilo soudu, aby takovéhoto svědka označil za "zcela věrohodného".
Takže - suma sumárum : Obžalovaný byl odsouzen na základě výpovědí vlastní manželky o domácím násilí (manželky, u které u soud sám musel připustit, že lže tak, že už ani neví, kdy lže a kdy mluví pravdu) a policajta, který ho instruoval k distribuci drog a následně mu zničil telefon, jenž byl schopen tohle všechno prokázat.
Tak : A tohle všechno MYSLEL SOUD VÁŽNĚ !! Natolik vážně, že se kameramanovi dokonce snažil zakázat natočení i vyhlášení rozsudku, které je vždy a ze zákona veřejné a běžně si ho média natáčí.
Že by při vědomí vlastní křivosti - a snaze zabránit pořízení kompromitujících důkazů ???
Vtip je - na závěr - v tom, že - zejména ve druhém popisovaném případě (ale i v tom prvním) - nejsou ty postavy černobílé.
Černobílé postavy - tedy hlavně ty bílé - se totiž mnohem snáz obhajují, jenže to obvykle pravda není a takový život prostě není. Lidé bývají od obojího něco, nikdo není jen černý nebo jen bílý.
Proto se může snadno říct : "Něco tam bylo" a "proč se ho zastávat"... Jenže - jestli tam něco bylo, tak rozhodně z obou stran - a souzena a odsouzena byla jen jedna - jaksi tradičně - ta mužská.
A jestliže tam "něco bylo", pak je úlohou soudu prokázat, co to bylo a že to už stačí na uznání vinným z trestného činu - a ne že to byla "jen" tzv. Itálie, kdy se manželé chvíli mydlí a chvíli divoce milují - což, konec konců, v obou případech posudky buďto potvrdily, nebo naznačily...
Co měly oba případy ale bezesporu a bez výhrad společné ... : Kdyby státní orgány nebyly dělaly nic a nechaly to být, udělaly by mnohem lépe - a k mnohem menší škodě, než jakou způsobily - svým diletantstvím, ale - hlavně ve 2. případě - i zjevně podjatými úmysly obviněného odsoudit stůj co stůj...
Neb intelekt, když bez duše, tak podoben jest ropuše, či slepci s mečem v tanci...
A což teprve intelekt bez intelektu - to je teprve hrůza a děs !!
Úvod :
Vyhlášení rozsudku :
Reakce po vynesení rozsudku : Právní zástupce, Mgr. David Krofta (Mimochodem, když on se dokázal - poměrně přesně a podrobně - zorientovat v případu za týden, jak to, že trestní senát to nedokázal ani za půl roku ??!!)
Naše vyjádření k věci ...
____________________
____________________
Comments
echo24.cz/.../...
ceskatelevize.cz/.../...