Sdružení K 213 - Tátové k dětem, ne do vězení

Žalobce byl zcela úspěšným. Proto nic nedostane.

Details

Created: Wednesday, 31 May 2017 15:25

Written by Ing. Jiří Fiala

Hits: 3133

Kdo se soudil se státem, ví, jak je těžké vyhrát.

Každá vyhraná žaloba zde má cenu zlata.  Přesto - či právě proto :

Když už jsme museli - aspoň tentokrát - chtě nechtě - a hlavně nechtě - uznat, že má žalobce bezvýhradně pravdu, tak aspoň nic nedostane.

 Co na tom, že MSp - či jiným státním orgánům - jsou náklady přiznávány vždy, a to zcela v rozporu se zdravým rozumem a často i tehdy, když o ně vůbec nepožádaly, natož aby je vyčíslily, natož aby je doložily a prokázaly.

Ale občan - to je něco jiného. Tomu přeci nepřiznáme ani vindru, když už měl tu drzost nás zažalovat - a my jsme museli uznat, že to tentokráte - vzácně - ani nezapřem, ani na nic neuhrajem.

 A - oč šlo ?? Čili - podstata věci ?!

No - názorná ukázka "lidskosti" a propracovanosti sociálního systému.

Ano, ve věci, kdy mi stát odmítnul přiznat dokonce i dávku na přežití po propuštění z vězení, kterou každému lumpovi po propuštění automaticky dává - mi dal soud ve všem zapravdu.

Ano, měl jsem dostat dávku. Ano, neměl jsem z čeho žít. Ano, Úřad práce, potažmo MPSV, neměly právo ji krátit - a už vůbec ne mě nutit zneužívat prostředky, vyplacené jimi samotnými na zabezpečení bydlení (a tedy ne na jídlo, ani ne na oblečení).

Názornější ukázku toho, kdo je u nás nejpronásledovanější a nejdiskriminovanější skupinou obyvatel byste nikde nemohli najít.

Matky - samoživitelky ?? Dovedete si představit, že nějaké z nich by MPSV zcela odmítlo vyplatit alespoň existenční minimum a nechalo ji o hladu a úplně bez prostředků a vůbec je to nezajímalo ??

Nota bene poté, co byla předtím - týmž státem - zcela bezdůvodně vězněna ?? (Zde za údajné "pohrdání soudem" - 5 měsíců).

A teď si představte tu "efektivitu" sociálního systému : Na dávku jsem měl nárok v červenci 2015 - po propuštění z věznice. Kynšperk. Je to dávka okamžité pomoci, určená k překonání nejhoršího po propuštění. Tedy - abyste nemuseli jít krást jídlo. Z hladu.

Máme květen 2017 - tedy za dva roky (!!!) - se od soudu dozvím, že jsem dávku dostat měl a že ji neměl kdo co krátit.

A ty dva roky - co ??

Není to náhodou na okamžité odvolání té femobaby, co na MPSV dosud stále straší ??

Já to považuji za naprosté selhání systému, za který je ona osobně odpovědná - a hlavně - za uvedení osoby v nezaviněně vážné životní situaci do situace už krajní nouze a ohrožení života a zdraví.

K tomu, aby se osoby do takové situace nedostávaly, tu máme právě sociální systém.

Kdyby to udělala jakékoliv té samoživitelské čůze, vsadím se, že už by letěla. A dávno.

__________________

__________________

Do bodu II. výroku soudu jsem samozřejmě podal následující  KASAČNÍ STÍŽNOST  :

NSS v Brně

                                                           KASAČNÍ STÍŽNOST

                                            proti rozsudku KS v Praze č.j. 43 Ad 9/2016-17

                                                              ze dne 22. května 2017

               Žádost o osvobození od soudního poplatku a přiznání bezplatného právního zastoupení

Podávám tímto KASAČNÍ STÍŽNOST  proti rozsudku KS v Praze ze dne 22. května 2017, a to do bodu II. výroku soudu, neboť není možné, ani morální, ani logické, aby mi nebyly přiznány náklady řízení, pokud jsem byl ve věci zcela úspěšný, jak soud sám konstatuje.

Nemůže obstát tvrzení soudu, že jsem žádné náklady nevyčíslil, neboť nelze náklady vyčíslovat na začátku řízení, při podání žaloby. Nemohl jsem ani logicky předpokládat, že k projednání vůbec nedojde a soud rozhodne bez nařízení jednání, v mé nepřítomnosti a navíc i bez toho, že by mne k vyčíslení nákladů vůbec vyzval (nebo si vyžádal souhlas s jednáním bez účastníků řízení).

Přitom je zcela zřejmé na první pohled, že náklady vznikly. Copak někdo sepisuje žalobu zdarma ? Tiskne ji a nosí k soudu taky zdarma ? 80 km z bydliště k soudu urazí zdarma ?

Jestliže soud tvrdí, že nevznikly ani náklady na poštovné, protože věc byla soudu doručena osobně, tak byl povinen (pokud mne k tomu sám nevyzval) spočítat minimálně náklady na (veřejnou) dopravu z místa bydliště k soudu a zpět – protože, copak já bydlím na soudě ?? A nějak jsem se tam se žalobou asi dostat musel (když byla podána osobně, což je vlastně ten vůbec nejdražší způsob).

Nelogičnost takového postupu je o to více zarážející, že při obdobných – byť ne správních – žalobách vůči státu jsou mu náklady – naprosto v rozporu se zdravým rozumem – přiznávány VŽDY, a to i tehdy, když stát žádné náklady nevyčíslil a nepožaduje,  dokonce i přesto, že stát – i všichni jeho zaměstnanci – jsou placeni z daní občanů, a tedy  chce stát tyto náklady zaplatit podruhé, přičemž s jejich prokázáním se nikdy nikdo neobtěžuje – a soudu to vůbec nevadí.

Nechápu, proč by nebylo možné přiznat paušální náhradu nákladů – tak, jak se to děje v obdobných řízeních vždy, konečně, k tomu byly příslušné nálezy ÚS vydány, aby i občan, který svou inteligencí a prací bohatě nahradí právníka a odvede stejnou – nebo lepší - práci, měl nárok na alespoň srovnatelnou odměnu, a zvláště pokud byl ve sporu úspěšným, tedy vůbec nežaloval zbytečně a smyšleně.

Pokud je ke kasační stížnosti nutné právní zastoupení, žádám soud, aby mi ho přiznal, i když tady ho považuji za naprosto zbytečné a nadbytečné, neboť ani žádný právník do zdůvodnění nic jiného než co jsem napsal já, nenapíše.

Stejně tak žádám soud, aby mi přiznal osvobození od soudního poplatku, neboť ten je tak nesmyslný a likvidační, že je zcela evidentní, že v dané věci pozbývá smyslu a bránil by výkonu práva i přístupu k justici, a tím i spravedlnosti, což je zase v rozporu s příslušnou judikaturou ESLP.

                                                                                                                      Ing. Jiří Fiala

                                                                                                                       stěžovatel

____________________

____________________