Sdružení K 213 - Tátové k dětem, ne do vězení

Exekuční prodej domů - a oči věřitelů pro pláč...

Details

Created: Tuesday, 02 March 2021 12:16

Written by Ing. Jiří Fiala

Hits: 1875

K čemu ve skutečnosti je ODS vytvořený systém zlodějských exekutorů, okrádajících ve velkém spoluobčany, výmluvně dokumentuje následující, převzatý, článek. Mimochodem - odstrašující příklady toho, jak exekuce nemá a nesmí v žádném případě vypadat. Kdy povinný přišel o všechno - a oprávněný nedostal NIC. Všechno shrábnul exekutor, majetek zmizel, ten, kdo dlužil, dluží dál - a to až do konce života - a ten, kdo měl pohledávku, má ji dál - ovšem už zcela nevymahatelnou. TAKHLE  vypadá mafiánský kapitalismus, řízený grázly. 

Nenajdete - stejně jako s COVIDem - zemi na světě, kde by to bylo horší... 

________________

V exekuci přišli o byt či dům. Ti,

kterým dlužili, ale nedostali ani

korunu

Martin Biben

Zuzanu Dostálovou revizor v roce 2008 v Plzni přistihl, jak

cestuje tramvají bez jízdenky. Pokutu na místě, ale ani v

několika dalších letech dopravnímu podniku nezaplatila a

zůstala tak dlužná 1012 korun. V roce 2012 na ni soud kvůli této

částce nařídil exekuci. Další rok následovala i kvůli dalším

dluhům v řádu desítek tisíc dražba jejího malého bytu, který si

pořídila na hypotéku. Žena přišla o střechu nad hlavou, původní

věřitel, kterým jsou Plzeňské městské dopravní podniky, ani čtyři

další, však z vydražených více než 900 tisíc korun nedostali ani

korunu. Ani dluh Dostálové se nijak nesnížil.

Jana Novotná zase jako jednatelka zkrachovalé realitní

kanceláře dluží manželské dvojici více než dva miliony ze sumy,

kterou firma získala za prodej jejich nemovitosti. Byla

podmínečně odsouzena za zpronevěru a věřitelé ji navrhli do

exekuce, kterou soud schválil. V ní byla vydražena za 2,6

milionu její polovina domu, který si také pořídila na hypotéku a

měla jej společný s rodiči. Z dražby však nezískala poškozená

manželská dvojice ani korunu. A stejně jako v případě

Dostálové se ani dluh Novotné (jména obou HN na jejich přání

změnily) nijak nezmenšil. Naopak, dnes dosahuje přes 2,3

milionu korun.

Odměny exekutorů

Dnešní stav:

z vymožené sumy do 3 milionů korun - 15 procent

z přebývající částky až do 40 milionů korun - 10 procent

z přebývající částky až do 50 milionů korun - 5 procent

z přebývající částky až do 250 milionů korun základu - 1

procento

Návrh Pirátů:

z částky do 3 milionů korun - 10 procent

z přebývající částky až do 50 milionů korun - 5 procent

z přebývající částky až do 250 milionů korun - 1 procento

Výsledek, který na první pohled odporuje zdravému rozumu,

české zákony umožňují. Exekucí získané sumy šly v obou

případech pouze na odměny exekutora (v prvním případě 150

tisíc korun, ve druhém 400 tisíc korun) a na uspokojení

zástavního věřitele. Těmi jsou banky, které poskytly oběma

dlužnicím na nákup jejich nemovitostí hypotéky. Na původní

věřitele, a tedy na zmenšení základního dluhu (jistiny), už

nezbylo vůbec nic.

"Přišli jsme o dům a později i o manželovu dílnu, z platu mi

odchází cca 1700 korun měsíčně, dluh se ale přesto stále

netenčí. Vůbec nechápu princip exekucí, peníze by přece měly

jít poškozeným," říká Novotná, která dnes s manželem žije

skromný život v malém pronajatém bytě.

Výsledek procesu netěší ani věřitele. "Na spravedlnost a vrácení

více než dvou milionů stále marně čekáme. Celé to trvá 11 let a

kromě 150 tisíc za prodej dílny nám velmi sporadicky přijde

občas jen nějaká tisícovka stržená dlužnici z platu," říká za

poškozenou manželskou dvojici Jana Najmanová. Plzeňské

městské dopravní podniky prostřednictvím vedoucího odboru

příjmy z dopravy Jana Schejbala pouze konstatovaly, že postup

je v souladu se zákonem. "My jej samozřejmě musíme

respektovat," napsal Schejbal.

Když věřitelé spláčou nad výdělkem

Podobných případů je přitom v české exekuční praxi řada.

"Pokud exekutor nemá k dispozici jiný způsob provedení

exekuce, tak podle současných pravidel musí takto

postupovat," uvedla pražská advokátka Kristýna Dolejšová

Kabelová, která se případy lidí v dluhových pastech dlouhodobě

zabývá. V případě Zuzany Dostálové upozorňuje na zákon,

který už dnes prodej nemovitosti, kde má dlužník trvalé bydliště,

omezuje. Když suma základních dlužených částek (jistin)

nepřevyšuje sto tisíc korun, nelze byt či dům prodat. V roce

2013 však činila hranice 30 tisíc korun a žena ji kvůli dalším

několika dluhům překračovala.

"Otázkou však je, zda byli věřitelé dostatečně předem

informováni o tom, že v dané situaci fakticky prodejem

nemovitosti v exekuci nebudou uspokojeni vůbec a dojde pouze

k úhradě odměny exekutora a zástavního věřitele," míní

Kabelová. To se však zřejmě stalo. Najmanová HN sdělila, že s

manželem informace měli. "Jiná možnost ale stejně nebyla,"

říká. Plzeňské dopravní podniky na otázku neodpověděly.

Podle autora Mapy exekucí a ředitele Institutu prevence a

řešení předlužení Radka Hábla však podobné exekuce

postrádají logiku. Podle něho je chyba, že současná podoba

exekučního řádu dodnes podobné "dražby pro dražby"

umožňuje.

Exekutor by podle něho v případech, kde stejně nic pro věřitele

nezíská, neměl mít možnost nemovitost prodat. "Je v takových

případech v roli nevyžádané a drahé realitky. Dlužník nemá kde

bydlet, poškození nedostali ani korunu, banka dostala peníze, o

které nestála, a jediný exekutor je bohatší o stovky tisíc,"

popisuje Hábl. Zajištěný věřitel, tedy banka, by podle něho s

prodejem měla souhlasit. Takovou změnu exekučního řádu však

zatím nikdo nenavrhuje. "Změn, které jsou potřeba, je mnoho,

na tuhle zatím nedošlo," řekl.

Díky krizi způsobené covidem už i Faltýnek a ANO

vědí, že nový zákon o exekucích nelze zdržovat, věří

Výborný

18. 2.

Rozhovor Minulý pátek zaznamenala opozice v Poslanecké

sněmovně nečekaný úspěch. Na pokračování mimořádné

schůze, kterou svolali zejména poslanci Pirátů,...

Tisková mluvčí exekutorské komory Lenka Desatová však

připomíná, že už dnes mohou banky požadovat, aby se

nedražilo. Platí to v případech, kdy má dlužník exekučně

vymáhaný jen jeden dluh a zástavnímu věřiteli, například bance,

platí řádně. "A současně musí být zjevné, že z výtěžku by nebyl

exekučně vymáhaný dluh uspokojen vůbec. Potom může

zástavní věřitel po dohodě s dlužníkem požadovat, aby se

taková věc nedražila," uvedla. Taková souhra okolností je ale,

jak i Desatová připouští, poměrně vzácná.

Někteří právníci, lidé z organizací, které zadluženým pomáhají a

nově i pirátská strana vidí jako příčinu toho, že na věřitele v

podobných případech nic nezbude, i nastavení výše odměny

exekutorů. "Odměna 15 procent z částky do tří milionů je

nepřiměřená a často je v hrubém nepoměru se skutečně

vynaloženou prací. Doporučovala bych nastavení více pásem a

snížení odměny tak, aby to spravedlivěji korespondovalo

skutečně vynaloženému pracovnímu času exekutora," uvedla

například právnička Kabelová.

Piráti navrhují snížit odměny exekutorů

V Poslanecké sněmovně už leží návrh na snížení odměn

exekutorů, který podal pirátský poslanec Lukáš Kolařík jako

pozměňovací návrh k novele exekučního řádu. Ta už v polovině

února prošla druhým čtením. Odměny exekutorů z vymáhané

částky do tří milionů by měly být nově deset procent, z

přebývající částky do 50 milionů pět a do 250 milionů procento.

Nyní si exekutor účtuje do tří milionů 15 procent, do čtyřiceti 10

a zbytek odpovídá pirátskému návrhu. "Dosavadní úprava

umožňovala stanovit odměnu v neadekvátní výši především u

vyšších částek, což znamená prodloužení vymáhání pro věřitele

a udržování dlužníků v dluhových pastech," píše Kolařík v

důvodové zprávě k návrhu.

Podporu ministerstva spravedlnosti návrh nemá. Podle Andrey

Šlechtové z jeho tiskového odboru úřad v současné době o

snížení odměny soudních exekutorů neuvažuje. "Minimální

odměna soudního exekutora byla v roce 2016 snížena

vyhláškou z 3000 korun na 2000 korun a paušální částka

náhrady hotových výdajů byla ve všech případech, kdy povinný

splatil dluh ve lhůtě 30 dnů, snížena na polovinu," připomněla

Šlechtová.

A pirátský návrh se nepozdává ani exekutorské komoře. "Ve

společnosti je systematicky určitými nátlakovými skupinami

budována představa zlého exekutora, který odírá dobré lidi a

válí se na pytlích s penězi. Taková představa je však realitě na

hony vzdálena. Veřejnosti je předkládán příklad tří čtyř

exekutorů z téměř sto šedesáti, kteří vybudovali velký úřad a

dosáhli příjemných zisků. To ale absolutně nic nevypovídá o

exekutorském stavu jako celku," uvedla tisková mluvčí

Desatová. Normální exekutor podle ní vykonává úřad

srovnatelný s menším až středním podnikáním rodinného typu.

"Ovšem stejně tak jako u firmy není totéž obrat a zisk, není ani u

exekutora odměna jeho ziskem. Právě z ní musí exekutor

uhradit veškeré náklady na exekuci a také náklady režijní. To

znamená, že drtivá většina z odměny jde na mzdy

zaměstnanců, nájmy, energie a podobně," uvedla. Další snížení

odměny soudních exekutorů podle mluvčí ohrozí primárně

běžné exekutory, kteří nemají tak velké úspory. "Kritici tedy

často poukazují na 'velkoexekutory', ale svými návrhy jim

paradoxně mohou nahrávat," dodala.

Nalezli jste v článku chybu? Nebo máte zajímavou informaci,

která v článku chybí? Napište redakci, děkujeme.

_______________________________

_______________________________

______________________

______________________

_______________________

_______________________