Sdružení K 213 - Tátové k dětem, ne do vězení

K čemu máme správní soudnictví

Details

Created: Saturday, 29 April 2023 11:47

Written by Ing. Jiří Fiala

Hits: 684

Posoudíte sami snadno na následujícím příkladu : 

 Naprosto banální, jednoduchá věc. Dalo by se říci - i věc zjevně zbytečná, protože za splnění běžných demokratických standardů by k ní vůbec nemohlo dojít. 

Jedná se o Úřad městské části Praha 2, tedy radnice na Mírovém náměstí. 

V r. 2019 se tam projednával přestupek, z něhož jsem byl obviněn. Jako obvykle - sdělení soudní úřednici, že je kráva, nebo něco v tom duchu. Což taky byla, a pořádná - což se prokázalo, když k tomu jednání taky skutečně přišla. 

To už ovšem za to, že je kráva, povýšila, z Prahy 2 na Městský soud v Praze. 

Měl to projednávat úředník Jícha. 

Krajně se mi nezdál. Způsobem vystupování, vyjadřování - natož pak rozhodování. 

Zeptal jsem se tehdy, jestli ho náhodou nesehnali před Ruzyní, odkud právě po výkonu trestu odcházel. 

Odpovědět nechtěli, tak jsem si dal úřední žádost. O jeho profesní životopis. 

Proto píši, že to bylo řízení úplně zbytečné, protože kdyby Černochová, jež tam tehdy dělala starostku, splňovala základní demokratická kritéria, tak by ten životopis byl veřejně dostupný na stránkách úřadu - a nemusel bych o nic žádat. 

Nebyl - a nedali mi ho. 

Byl a jsem přesvědčen, že na něj mám nárok, nota bene pokud posuzuje mou věc. 

A tak jsem nejprve podal odvolání k magistrátu - tam to s klidem potvrdili - a pak tedy podal správní žalobu. 

To bylo na podzim, v září 2019. 

A teď si vemte - máme duben 2023, tedy 3 a půl roku - než se Městský soud ve Slezské uráčil nařídit jednání. 

V takto banální, ba primitivní věci, kde je v podstatě předem všechno jasné, soud nemusí rozsáhle nic zkoumat, ani dokazovat - a může rozhodnout hned. Během 5-ti minut. 

Když jsme se tedy po skoro 4 letech dobrali projednání takto banální věci, vypadalo to asi takto : 

Nejprve přišla justiční stráž. V počtu tří osob. Ke správnímu řízení - asi dosti nezvyklé. V podstatě o výsledku bylo od této chvíle předem jasno, protože ke spravedlivému rozsudku justiční stráž nikdo nepotřebuje. 

Tu potřebuje ten, kdo ví, že spravedlivě rozhodovat nebude - a bojí se následků, zejména těch přímo na místě. 

Podle toho to taky přesně vypadalo. 

Po justiční stráži se postupně dostavil i slavný senát - ve složení Mgr. Kateřina Kozáková, Mgr. Ondřej Hrabec a Mgr. Gabriela Bašná. 

Tři lidi - každý po dvěstěpadesáti tisících měsíčně - jsou potřeba k takto banálnímu úkonu - a ještě ani ten nezvládnou sami... 

Dokazování v podstatě nebylo, protože nebylo potřeba - takže se jen přednesla - velmi jednoduchá - žaloba, žalovaný magistrát se - jako vždy a jako obvykle - nechtěl k ničemu vyjadřovat a odvolával se na svoje písemná vyjádření (mimochodem, není větší pohodička, než zastupovat tyhle úřady - ať už to jsou ministerstva, nebo magistrát, nebo kdokoliv za stát či město - protože umět nemusíte nic, často ani nemusíte prakticky vůbec mluvit, natož něco dokazovat nebo někoho přesvědčovat - a přesto odcházíte s vítězstvím v kapse, i kdybyste tam celou dobu jenom spali...). 

Pak nás vyhnali ven, prý kvůli poradě (věřil by tomu asi jenom blázen, protože, jak již zmíněno, o rozsudku bylo jasno od příchodu justiční stráže) - načež nám slavnostně přednesli své právní veledílo - jež nebylo de facto ničím jiným než zopakovaným stanoviskem magistrátu, tedy strany žalované. 

Ano, pane žalobce, máte pravdu, na profesní životopis máte nárok, žaloba se zamítá. 

Kdo tomu nevěří, ať si zajde na jakékoliv projednávání žalob proti státu. 

Máte pravdu - žaloba se zamítá... 

Zde se údajně zamítá proto, že jsem redaktorem stránek K 213, a ty by mohly vyžádaných informací zneužít ke štvavé kampani proti objektu informací, tedy úředníku Jíchovi. 

Nevím, jak lze zneužít pravdivých informací, natož o profesním životě. 

Nevím, k čemu mám právo, které přestává platit, pokud jsem redaktorem čehokoliv. 

Tomu se říká omezené právo, či omezená suverenita. 

Jenže právo je právě od toho právem, aby platilo pro každého stejně. A pokud platí jenom pro někoho, ať už s jakoukoliv výmluvou, tak to není právo, ale privilegium. 

Jinými slovy : Jsou u nás (nejméně) dvě kategorie občanů. Jedni, co pro ně práva platí, a druzí, co pro ně, pod nejrůznějšími záminkami, neplatí. 

Tomu se ovšem správně říká - hádejte jak : APARTHEID. 

Byla jím kdysi pověstná jižní Afrika, že ? A místní komanči se kvůli němu děsně rozčilovali. 

Pak se děsně rozčilovali, když za apartheid byla v ČSSR označena diskriminace chartistů. Tedy - skupiny obyvatel, pro kterou práva neplatila. 

A teď, zase pro změnu, neplatí pro mě. Prý proto, že prý vedu prý "štvavé" stránky www.k213.cz. Tyhle ty.  (Za komančů byla štvavou stanicí Svobodná Evropa - to jen odkud ten slovník převzali...)

Právní stát buďto zaručuje práva všem, a to všem stejná - nebo to není právní stát. 

A teď si můžete sami, a po pravdě, zodpovědět otázku -  K ČEMU MÁME SPRÁVNÍ JUSTICI ... 

Jako maximální projev milosti mě aspoň nenechali zaplatit magistrátu "náklady", takže tam byl výjimečně za svoje - tedy vlastně za peníze pražských daňových poplatníků... 

A za tenhle fantaskní právní výkon si celý ten tříčlenný senát královsky vydržujeme - a skoro 4 roky na to čekáme... 

_________________________

_________________________

 Jana Černochová otevřená (k213.cz)

 Jana Černochová II : "Otevřená radnice" - otevřeně tají (k213.cz)

Nepřipravený úředník Jícha (k213.cz)

______________________________

______________________________

Záznamy z jednání  (pro zájemce o apartheid...) : 

audio z jednání viz:

http://hucek.cz/k213/26042023a.mp3

rozsudek:

http://hucek.cz/k213/26042023b.mp3

_____________________________

_____________________________