Sdružení K 213 - Tátové k dětem, ne do vězení

Když píše komunista o Mašínech,

Details

Created: Saturday, 30 September 2023 09:56

Written by Ing. Jiří Fiala

Hits: 471

tak to vypadá asi takto : 

Bratři Mašínové brutálně zavraždili svázaného muže: Vyznamenat je by bylo ostudou českého národa - Seznam Médium

Článek napsal - historický ubožák. 

Zamlčel všechno podstatné - a vybral si jediný bod z celého několikaletého odboje. 

Mimochodem, kdyby za války - proti Němcům - někdo podříznul svázaného příslušníka gestapa - pozastavoval by se nad tím někdo ? 

Mašínové vedli válku - proti komunistům. A to až jako druzí. Tedy poté, co byla jejich rodina a jejich blízcí, které dobře znali, komunisty napadeni, byl jim vyhlášen třídní boj, byly jim zabavovány nejen majetky, ale také životy a svoboda. Celá řada jejich blízkých známých byla komunisty- - pro nic za nic, v rámci třídního boje - pronásledována, vězněna a někteří i popraveni. 

Mašínové, zavázáni vzorem svého slavného otce, považovali za svou povinnost na to odpovědět. Udělali to rázně, příkladně - a nemají se ani v nejmenším za co stydět. 

Autor výše uvedeného prorežimního blábolu nejen že zkresluje skutečnost, ale v některých ohledech si výslovně vymýšlí. 

A to třeba pokud jde o zabití účetního z Kovolisu Hedvikov v srpnu 1952, který vezl - spolu s dalšími -  výplatu zaměstnancům do podniku. Ten totiž OZBROJEN BYL,  ne že ne, a nejen že byl, ale také hodlal svou zbraň použít. 

Je pravdou, že asi nevěděl, kdo je přepadl, ani za jakým účelem - ale byl součástí režimu, který navíc  svěřil tomuto člověku střelnou zbraň. A to rozhodně nedělal jen tak. 

Pokud jde o zabití strážmistra Honzátka v Čelákovicích, i tento čin je naprosto pochopitelný a ospravedlnitelný, a to i vzdor tomu, že Honzátko prý hodlal od SNB odejít. Bohužel, to nestihl dost rychle.

Zeptejte se jakéhokoliv instruktora sil zvláštního určení, jaká pravidla platí pro záškodnické skupiny cvičené pro boj na území nepřítele : Svědka, který je viděl a může je kdykoliv identifikovat, nota bene svědka v uniformě nepřátelské moci, nelze ušetřit - má prostě smůlu. Takové riziko, jako nechat ho žít - aby je později identifikoval, popsal a přivedl na stopu - si žádná diverzní skupina nemůže dovolit. To je prostě přílišný luxus, s bojem v týlu nepřítele neslučitelný. 

Ostatně, o tom, co autor je zač, si můžeme snadno udělat představu hned v úvodu článku, kde píše - že jejich cílem bylo dostat se do Západního Berlína. Tedy zřejmě jako vysněný útěk na Západ.  To totiž až v poslední fázi, a rozhodně to nebylo cílem jejich boje od počátku - tím bylo vést boj proti komunistům, způsobit jim citelné ztráty, pomstít vlastní oběti - a - v ideálním případě - dosáhnout demokratické změny násilně ustaveného společenského režimu. O tom však v článku ani slovo. 

Natož pak o tom, jaké metody používali tehdejší estébáci a zda oni nikoho neozbrojeného nezabili nebo neumučili. 

Pokud jde o padlé vojáky a Volkspolizei v NDR, při útěku Mašínů do Západního Berlína - tam už se vůbec nemají za co stydět, naopak : Vedli boj proti mnohonásobné přesile - a zvítězili. To by bylo na nejvyšší vyznamenání kdekoliv na světě, v každé armádě a za všech okolností. 

1000,- marek - za Mašíny s Paumerem !!  To je ještě ocenili dost nízko... A ani pro tuto odměnu si nikdo  - z tisíců policajtů a vojáků východoněmeckého režimu - nepřišel... 

________

Boj a postup bratrů Mašínů a celé jejich skupiny jsem studoval poměrně podrobně a i když to všechno nenosím denně v hlavě do detailů, vím bezpečně, že se nemají za co stydět. Komunisté jim vyhlásili válku - a oni ji přijali. To je celé. K velkému překvapení komunistů samých - že taky nemusí jenom rány rozdávat - ale občas mohou i nějakou chytit zpět. Mělo to na ně po všech stránkách vysoce blahodárný vliv. 

Mladí esenbáci se přestali hrnout k SNB za snadnou kariérou, když pochopili, že si ji také nemusí příliš dlouho užívat, straničtí funkcionáři najednou znejistěli při veřejných manifestacích, zda náhodou si někdo s nimi nepřijde veřejně vyřídit vysídlování sedláků do pohraničí či nějakou rodinnou, komunisty zaviněnou tragédii. Přestali být nafoukaně sebevědomí a drze provokativní. 

Kdyby Mašínové nezůstali v tomto boji osamoceni, nemuseli tady komunisté být tak dlouho a napáchat tolik škod. 

A ještě něco : Víte, jaký je rozdíl mezi obyčejným loupežným přepadením - a odbojem ?

Takový, že loupežný lupič chce peníze nebo lup pro sebe a svůj prospěch. Odbojáři potřebují peníze na financování odboje, na pořízení zbraní - tedy pro sebe jen na další přežití. A to je ten základní rozdíl. Motivace. 

I komunisté to věděli - a právě za motivaci Mašínů, o které - na rozdíl od autora výše uvedeného článku - neměli nejmenších pochyb - rozdávali výhradně tresty smrti, a to ještě velmi brutálně provedené. Protože věděli, že motivací není osobní obohacení, ale změna společenských poměrů. 

Autor výše uvedeného článku je evidentní hlupák zformovaný komunistickou propagandou, což je vidět prakticky na každé jeho větě : Skutečnosti vytržené z kontextu, zamlčené či přímo vylhané - mají znevážit největší hrdiny protikomunistického odboje, jaké v historii máme. 

Zajímavé možná spíš je, kdo článek - vlastně  - symbolicky - anonymní - vůbec napsal - a proč právě teď. 

A řekl bych, že autorem bude někdo z okruhu současného presidenta Pavla, komunistického přeběhlíka a chameleona, který se snaží Pavlovi ušetřit dilema, zda Mašíny vyznamenat, či nikoliv. 

Já bych to dilema viděl úplně jinak : totiž zda vyznamenání od takového presidenta přijmout. A přikláním se k tomu, že nikoliv. Že by bylo spíše urážkou než vyznamenáním. 

Vyznamenat Vás může jedině člověk morálně na stejné, nebo vyšší úrovni než jste sami. Abyste si toho mohli vážit. To president Pavel nebyl a nikdy nebude. 

Mašíni si tak, podle mého soudu, na skutečně důstojné a dávno zasloužené uznání musí ještě počkat.

Do doby než se tahle země vzmůže na dostatečně důstojnou a vyspělou politickou representaci. 

__________________________

__________________________

Ulice po okupantech - už ne (k213.cz)

 Lošany : Neptejte se povalečů a náplavek !! (k213.cz)

_______________________

_______________________

 Jako důkaz skutečného průběhu událostí a také jako důkaz neserioznosti, ba prolhanosti nejen autora komentovaného článku, ale také Seznamu.cz, uvádíme popis skutečných událostí z 2. srpna 1952 - tak, jak je zaznamenal sám autor - pro komunisty "pachatel" - a jak vyšel v knize Oty Rambouska : "Jenom ne strach". 

Děkujeme tímto čtenáři, který nám je promptně zaslal.

 _______

_______________________________

_______________________________

Příběhu bratrů Mašínů se překvapivě věnuje i ČT v pořadu 168 hodin. 

1. říjen - 168 hodin | Česká televize (ceskatelevize.cz)

Zaujmou zejména dva výroky : 

"Živí hrdinové se u nás příliš nenosí..." (Eduard Stehlík). "Pokud by byli při průchodu NDR padli, jistě by to vyznamenání dávno už dostali." 

A Jiří Pehe : 

Volně : "Ta diskuse se bude odvíjet stále dál, protože jsme se nevyrovnali s komunistickou minulostí. Jako konflikt mezi antikomunisty - a zbytkem společnosti." 

Líbí se mi, jak postkomunistickou většinu, zpracovanou a zpracovávanou komunistickou a proruskou propagandou,  označuje - po krátkém zaváhání - za "zbytek společnosti". 

Opravdu - zbytek. 

Sem patří i to staré, Žižkovo : Na množství nehleďte... 

_______________________

_______________________

 Cesta Mašínů a spol. do Berlína : 

Western studené války. Jak skupina bratří Mašínů pláchla komunistům na Západ • mujRozhlas

___________________________

___________________________