Sdružení K 213 - Tátové k dětem, ne do vězení

Pravdu hledej u klasiků : Dvě sokyně

Details

Created: Saturday, 30 December 2023 11:42

Written by Ing. Jiří Fiala

Hits: 1214

Pravdu - O ženách - hledej u klasiků. 

 V dnešních médiích, desetiletí válcovaných feministickou propagandou, sotva kde najdete pravdivou informaci o ženách - jako celku. Nutně musíte podlehnout dojmu, že ženy - jsou takové pilné včelky, které všechno řeší a všechno dělají za ty svoje neschopné trubce, kteří nejsou dost dobří ani k tomu, aby je včas, a když si to přejí, oplodnili. 

Ze života pak sice znáte různé typy závistivých, zlostných meger - ale ty jako by nebyly, prostě se odpíráte tomu věřit a pravdivě to popsat - protože - už byste nějak "vybočovali z řady". 

Feministická propaganda pak samozřejmě nijak nedokáže vysvětlit případy, kdy matky umučí svoje děti - a vykládají to jako excesy vyšinutých jednotlivkyň. 

Pro pravdu - o ženách - proto musíme sáhnout ke klasikům, a budete se divit, co jí je tam skryto. 

A ještě víc se budete divit, že - třeba - u naší první feministky - Karolíny Světlé. Alias - Johany Mužákové. 

Budějovický rozhlas právě dovysílal přepis jejího Vesnického románu - vřele doporučuji tomu chvilku věnovat. Jsou to tři půlhodinky, k ilustraci stačí v podstatě ta poslední. Ostatně, úvod románu máte popsán na stránkách pořadu - a závěr v tom posledním dílu (když už byste nechtěli poslouchat hodinu a půl, ale je to zajímavý a přitažlivý poslech - celý. Ono, o klasicích se ne nadarmo říká, že klasici jsou proto klasici, že obstáli ve zkoušce času i v početné konkurenci - a lidstvo se usneslo, že tohle dílko stojí za to číst i za sto - 200 - 500 let). 

Starší rychtářka, po smrti manžela,  urve pro sebe mladšího a hezkého mládence, který se sňatkem souhlasí, aby nemusel na vojnu. Rychtářka ho fanaticky miluje - a současně stejně fanaticky žárlí. Na všechno a na všechny. Když se chvíli opozdí na poli - kde prý byl a co dělal - a jak to, že po ní netouží, jako dřív... Sledujeme v podstatě proměnu v žárlivou psychopatku nejhoršího zrna. 

Dojde to tak daleko, že dotyčný čeledín - nyní hospodář - už to nemůže snášet, a raději odejde z domu. Na tři roky. Pak se vrátí - k dětem - na Vánoce. 

O jeho dvě děti se zatím starala mladá služka Sylva - kterou si rychtářka nejprve vybrala jako svou ženskou spojenkyni, když měla pocit, že je proti čeledínovi - a posléze se z ní stane její hlavní sokyně. 

Za to stojí především popis, čeho všeho je rychtářka schopna, jen aby se manželovi - čeledínovi - pomstila (za údajný nezájem o ni) a hlavně - nenechala ho té druhé. 

Ze žárlivosti - a ze sobecké touhy neposkvrnit si pleť neštovicemi - nechává bez opatrování své děti, které tou nemocí onemocněly, napospas - a stará se o ně právě mladá Sylva - a rychtářka uteče ze statku, spojí se s jakýmsi čarodějem, se kterým přivolává smrt na svého manžela - čeledína - i na své děti - jenom proto, aby ho ponížila a co nejcitlivěji zasáhla. 

Zajímavé je i to, že čeledínova matka tohle předem ví a jde svého syna varovat, čeho všeho je vůči dětem jejich vlastní matka schopna. Aby je tedy neopouštěl a vrátil se k nim co nejdřív. 

O ty se zatím stará - pro ně vlastně cizí - Sylva, ke které přilnou jako ke své matce. 

Závěrečná scéna, kdy se ty dvě setkají na křižovatce lesních cest - a do krve se porvou tak, že má každá duši na jazyku - a jen Sylva se z toho vzpamatuje - myslím, že je jak charakteristická, tak i velmi poučná. 

Mám za to, že všechny opatrovnické soudkyně by měli (jejich nadřízení) povinně přezkoušet ze znalosti tohoto románu - protože pro ně je to - a bude - denní chleba. 

A teď ještě doplním, jak by to - v případě rozvodu - dopadlo dnes u nás. 

Psychopatka rychtářka by byla prohlášena za starostlivou maminku, kterou darebák manžel svévolně a bezdůvodně opustil a nechal - i s dětmi - napospas. Sylva pak za couru, která drze vlezla do rodiny a ještě chtěla ukrást děti matce. 

Děti by byly svěřeny - samozřejmě - matce, Sylvě i otci patrně zakázán s nimi styk - a - pochopitelně - vyměřeno co nejvyšší výživné. 

Do dvou let by byly jak děti, tak i jejich matka v blázinci (pokud by děti ovšem přežily matčinu "péči") - což by měl jak OSPOD, tak opatrovnický soud za "naplnění nejlepšího zájmu dítěte". 

TOHLE  dnes sedí na našich soudech a TOHLE  si platíme statisíci měsíčně z našich daní... 

________________________

________________________

 Vesnický román. Drama o lásce a žárlivosti z pera Karoliny Světlé | České Budějovice (rozhlas.cz)

____________________________

____________________________