Sdružení K 213 - Tátové k dětem, ne do vězení

Justice trestní, opatrovnická či obchodní

Details

Created: Wednesday, 28 May 2025 21:02

Written by Ing. Jiří Fiala

Hits: 1033

Justice trestní, opatrovnická či obchodní - je "jenom" špatná. Justice INSolvenční - je organizovaný zločin se státním razítkem. Aniž by to komu vadilo. 

Krom postižených, pochopitelně. Odpor - a to jakýkoliv -  proti takovému zločinu je VŽDY  legitimní. 

Pokud by INS správkyně postupovala tak, jak postupovala v tomto případě, ale v civilizované zemi, byla by dávno ve vazbě, s doživotním  zákazem jakékoliv státní služby. Pokud by takhle postupovala v horkokrevné Latinské Americe, dávno by ležela na smetišti s prostřelenou hlavou. 

Jenom v Čechách je to dál "úctyhodná paní doktorka", se zavedenou advokátní kanceláří - a vilou z nakradených peněz, kterou jí plebs závidí, aniž by tušil, z čeho vlastně je. 

Jenom v mafiánské společnosti může mafián požívat úcty a vážnosti. Všude jinde je to zavrženíhodný gauner z okraje společnosti. 

Mravní a morální degradaci a demoralizaci justice si uvědomíte, až se seznámíte s INS řízením a jeho aktéry, pověřenými  SOUDEM... 

 ____________

Odvolateli je sice známa ubohá úroveň justice opatrovnické, která nejen že nikdy nepozbyla naprostého amatérismu, ale nedohrabala se většinou ani na úroveň rodinným životem zkušené babičky, je mu známa ubohá a deklasující úroveň justice trestní, která cíleně – z čisté pohodlnosti a lenosti, někdy ovšem i účelově – hází bez důkazů nevyšetřená obvinění na nevinné lidi, především tu jejich slušnější část, když skutečné pachatele není s to vypátrat a usvědčit – to vše ale ještě má daleko do justice insolvenční, o které už nelze mluvit jinak než jako o jednom velkém, organizovaném zločinu se státním krytím za účelem rozkradení veškerého, justici dostupného majetku, a to majetku osob, jež byly z jiných než materiálních důvodů deklasovány do rolí dlužníků.

Odvolatel především vůbec nechápe, proč – pokud by šlo o úhradu „pohledávek“, a ne o rozkradení veškerého majetku – by si nesměl nemovitost, kterou k úhradě od začátku nabízel, tedy podíl na bytu v Blansku, vydražit sám. Což je nejběžnější způsob průběhu insolvence v každé civilizované zemi – jenom u nás ne, což výmluvně svědčí o tom, kdo ty insolvenční zákony psal a navrhoval – a kdo je taky schvaloval. Za dlužníky nemluvil nikdo, jednalo se čistě o exekutorskou lobby, která si stanovila mafiánsko-zlodějské podmínky, jinde naprosto nemyslitelné a neobhajitelné.

Je přitom zcela mimo diskusi, že pouze majitel nemovitosti sám má největší zájem na jejím co nejlepším zpeněžení a že by dozajista udělal vše pro její co nejlepší prodej za co nejvyšší cenu, což – ostatně – je i v zájmu všech věřitelů, ať už fiktivních, či skutečných.

Jedinou odpovědí na otázku, proč si majitel nemovitosti nemohl prodat nemovitost sám a proč ji prodávala – ve srovnání s majitelem a odvolatelem v jedné osobě ekonomicky negramotná osoba INS správkyně Dagmar Říhové -  je, že  - by jinak INS správkyně nemohla shrábnout provizi, resp. zde přiznanou statisícovou odměnu. Která ovšem rovněž jde výhradně k tíži věřitelů, protože o ni se snižuje výtěžek z prodeje.

INS řízení tedy je programově uděláno tak, aby stálo co nejvíc, aby dlužníka co nejvíce poškodilo a okradlo a aby se co nejvíce majetku údajně „legálně“ převedlo na INS správkyni – a přes ni zjevně i na soudkyni, neboť jinak není možné, aby ji po celou dobu tímto způsobem kryla. Přičemž úhrada skutečných pohledávek jde naprosto stranou a stává se zcela vedlejší záležitostí.

Vznáším tímto zásadní námitku VŮČI JAKÉKOLIV ODMĚNĚ INS  SPRÁVKYNI, která nejen že neudělala VŮBEC NIC  z toho, co lze od ní rozumně očekávat, ale ještě se snažila dlužníka poškozovat, kde mohla.

§  INS správkyně nesplnila ani své nejzákladnější povinnosti, když ŘÁDNĚ nezrevidovala přihlášené pohledávky, v důsledku čehož došlo k prvotnímu přiznání pohledávky JUDr. Janákovi ve  DVOJNÁSOBNÉ VÝŠI. Jenom tímto krokem ZPŮSOBILA INS SPRÁVKYNĚ ŠKODU ve výši cca 100 tisíc korun – a normální je po ní škodu vymáhat, ne ji za ni odměňovat.

§  INS správkyně nesplnila ani své nejzákladnější povinnosti, když ANI JEDNOU NESVOLALA VĚŘITELSKÝ VÝBOR  a NIJAK SE NEPOKUSILA O SMÍR ČI NAROVNÁNÍ, tedy dohodu mezi věřiteli a dlužníkem. Naopak, dělala všechno pro to, aby jakoukoliv dohodu v zárodku zmařila (a mohla shrábnout provizi z prodeje).

§  INS správkyně zjevně fungovala a funguje jako Janákův agent, hlásící mu jakýkoliv pohyb dlužníka (viz Janákova výpověď ze dne 3.12. 2024 č.j. 3 T 122/2024), přičemž se dlužníka snažila opakovaně do Příbrami vylákat, ačkoliv sama má sídlo na Praze 5. Můžeme se samozřejmě ptát, za jakým účelem se tak dělo.

§  Už samotná skutečnost, že Janák přihlásil svou „pohledávku“ v poslední den lhůty svědčí pro to, že mu ji přihlásila INS správkyně sama, nebo ho na to minimálně upozornila. Pochopitelně, ke škodě dlužníka - a tedy zcela v rozporu s tím, čím ji pověřil soud.

§  NEJVĚTŠÍ -  nevyčíslitelnou -  ŠKODU  ovšem INS  správkyně zavinila tím, že NEOZNÁMILA PŘIPRAVOVANOU DRAŽBU dlužníkovy NEMOVITOSTI, a to ani dlužníkovi samotnému, ale ani v INS rejstříku, jak je její prvořadou povinností. Pokud dnes INS správkyně argumentuje tím, že jí nikdo takovou povinnost neuložil, znamená to jedině, že vůbec nechápe INS zákon a jeho smysl, stejně jako smysl INS rejstříku a postavení INS správkyně v řízení -  a v takovém případě NEMĚLA BÝT NIKDY INS ŘÍZENÍM  a jeho správou POVĚŘOVÁNA,  protože je to – v konečném důsledku – naprosto nekvalifikovaná a nezpůsobilá osoba. To dlužník sám má ohledně konkursu a vyrovnání neskonale hlubší znalosti a zkušenosti, a to z mezinárodního prostředí, a i proto dobře ví, že pokud by v civilizovaných zemích působil někdo způsobem jako tato INS správkyně, rychle by skončil ve vězení, pokud by vůbec soud takovou osobu čímkoliv pověřil nebo – ještě rychleji, v latinské Americe -  na smetišti s kulkou v hlavě.

§  ZDE, v tomto případě,   lze důvodně předpokládat, že se jedná o škodu několika set tisíc korun – a za ni má ještě dlužník platit jakési „odměny“ – tomu, kdo ho – se souhlasem a za dozoru soudu – celou dobu okrádal a okradl ??

§  V tomto ohledu také konečně dlužník pochopil mafiánské manýry, INS správkyni provázející, kdy ji na každém kroku doprovází jakási násilnická gorila, za to zjevně placená. Dlužník si nedokáže představit právní stát, kde takto fungují jeho „úředníci“ a oficiální státní orgány.

§  INS správkyně OPAKOVANĚ ZPOCHYBNILA  vůbec základy svého právního vzdělání, když NEUZNALA  a nedokázala INTERPRETOVAT  závazný nadnárodní rozsudek ESLP ve věci nezletilých dětí, zcela zpochybňující druhou největší pohledávku, totiž tzv. pohledávku z výživného, nemluvě o skutečnosti, že její platba v současnosti zcela popírá její základní smysl (pokud kdy byly tyto prostředky opravdu určeny k „výživě nezletilých“)

§  O kvalitě právního vzdělání INS správkyně výmluvně svědčí skutečnost, že si naivně myslí, že pokud na ni přešla dispoziční práva k majetku dlužníka, nemusí se s dlužníkem už vůbec bavit. Nedokáže tedy rozlišit mezi dispozičními právy a právy vlastnickými, která – samozřejmě – nikdo nezpochybnil, ani zpochybnit nemůže – a která jednoznačně ZAVAZUJÍ INS SPRÁVKYNI komunikovat s majitelem nemovitosti  O VŠEM, CO SE NEMOVITOSTI TÝKÁ – a především pak o jejím plánovaném prodeji a výtěžku z něj.

§  Vzhledem k právnímu vědomí INS správkyň na úrovní křovákové Afriky, kdy tyto vůbec netuší, co to je vlastnické právo a k čemu je zavazuje, bude nutno zavést NOVOU PRAXI,  platnou výhradně pro  EXEKUTORY  a INS SPRÁVCE,  spočívající v tom, že pokud dojde k dražbě jakékoliv nemovitosti  BEZ VĚDOMÍ JEJÍHO MAJITELE,  znamená to okamžité zatčení a vazbu jak pro organizátora dražby, tak i  vydražitele, což už i současný trestní zákoník bohatě umožňuje (viz t.č. poškozování cizích práv, podvod, zneužití pravomoci úřední osoby, porušování povinností při správě cizího majetku a poškozování věřitele). Pokud by INS správci nebyli kryti soudci ze všech stupňů soudů, byla by jich už dobrá polovina dávno ve vězení.  

V každé civilizované zemi by za takovýto „výkon“ funkce INS správce dotyčná skončila ve vězení, rozhodně mimo státní službu, a to se zákazem ve státní službě působit do konce svého života.

Podle toho, jak rychle bude u nás tato praxe zavedena, můžeme usuzovat, jak rychle se blížíme civilizovanému světu – a do té doby se nedivme, že se ten na nás dívá přes prsty jako na nedospělá a nepovedená nedochůdčata, kde státní moc má v rukou ozbrojená mafie.  

V neposlední řadě je třeba namítnout i  ZMATEČNOST  celého vydaného – a napadeného – usnesení, které v podstatě porcuje medvěda, jenž ještě běhá živý po lese.

V tomto směru je také nutno vidět skutečnost, že prý „nebyly podány žádné námitky proti vyúčtování INS správce“, za situace, kdy toto vyúčtování nebylo odvolateli vůbec doručeno – ač se jedná o jeho – rozdělovaný – majetek – a hlavně : Kdy DVA MĚSÍCE PŘEDTÍM, NEŽ BYLO VYÚČTOVÁNÍ VYSTAVENO, BYLA PODÁNA ŽALOBA  O NEPLATNOST PŘÍKLEPU DRAŽBY, a to pro zamlčení dražby jak exekutorem, tak i INS správkyní. Tato žaloba je v současnosti v běhu a nebylo o ní nijak rozhodnuto. Ví snad soudkyně předem, jak tato žaloba dopadne, že si dovoluje cosi jako průběh INS řízení schvalovat ? A co bude, pokud bude žalobě vyhověno – a příklep zrušen ?? Čímž by se vlastnické vztahy vrátily do stavu PŘED DRAŽBOU.

Usnesení vydávající soudkyně byla první, kdo tuto žalobu z úředních osob viděl – pokud tedy za těchto okolností napíše, že „nebyly vzneseny námitky“, je nutno se ptát po jejím duševním zdraví a vůbec základní schopnosti vnímat děje a jevy, jež se kolem ní odehrávají.

Z tohoto pohledu je proto nutno nahlížet na vydané usnesení jako na zjevně zmatečné, protože vychází z mylných a nepravdivých předpokladů.

ZÁVĚREM  je nutno zrekapitulovat to hlavní :

§  INS řízení nemohlo být skončeno, pokud probíhá řízení o neplatnost dražby a posledního příklepu

§  INS správkyně – JUDr. Dagmar Říhová – žádnou odměnu nezasluhuje, protože jako INS správkyně nefungovala a  NIC NEDĚLALA.  Vydražení nemovitosti provedl exekutor, ne ona, ona nebyla schopná to ani oznámit v INS rejstříku (a ještě se – jako pravý jeliman – dodatečně diví, co se na tom komu nelíbí, že prý takovou povinnost nemá)

§  Pokud vůbec něco INS správkyně dělala, tak všechno ke škodě dlužníka, někdy i věřitelů (viz neoznámená dražba). V tom případě atˇ si ji platí ti, co v jejich prospěch jednala.

Nad ubohostí současné úrovně insolvenční justice musí dlužník nutně vyjádřit svůj nekončící šok a údiv, a to i při všech špatných zkušenostech, které s justicí již kdy 

____________

_______________________________

_______________________________

__________________________________

__________________________________

___________________

___________________

______________________

______________________