VideoarchivSkvělí prezidentští kandidáti
- Details
- Category: Starý web
- Published: Sunday, 30 August 2015 15:25
- Written by Ing. Jiří Fiala
- Hits: 2985
Sice jsem se chvíli rozpakoval, zda-li následující komentář vůbec napsat (neboť - jak se říká - nemusíme hned po ránu vynadat každému, kdo nám přijde do cesty, a jak říkají Američané - "Be positiv !" - je tam přikazem dne - ale nejsme v Americe, naše kultura je naštěstí jiná, daleko upřímnější), ale zejména pak večerní příspěvek pana Kebrleho mi dal tu závěrečnou kapku, která rozhodla o tom, že tento komentář napíši, protože je jednak pravdivý, jednak do kontextu událostí neobyčejně zapadá.
Je tomu tak asi měsíc, co mi - samozřejmě ještě do vězení - někdo z vás poslal Jemelíkův článek, kde se rozplývá nad současnou ministryní spravedlnosti, jaká je to prý šikovná blondýnečka a jak to tam dala dohromady a hlavně - jak by to tam měla dávat dohromady i nadále, tedy v nové vládě. Pravda, kdybych byl na svobodě, u své klávesnice, asi bych k tomu něco napsal už tehdy, ale protože jsem byl v hluboké kobce hradecké věznice bez klávesnice a připojení k internetu, nechal jsem si zajít chuť a věnoval se důležitějším věcem.
Nicméně, s novými podněty - a nominace Johna Boka prezidentskou kanceláří na důležitý úřad takovým podnětem jednoznačně je - se situace mění a k tématu se budu muset vrátit.
Tehdy, po přečtení toho Jemelíkova článku, jsem si pomyslel něco o úlisném a slizkém dědkovi, kterému - jak se (mezi chlapy) říká - jednak hučí v kládě, dodejme, že dávno duté a vyhnilé, jednak by si rád zajistil přístup na ministerstvo spravedlnosti i pod staronovou šéfkou, k jejímuž setrvání ve funkci tak hodlá svou troškou do mlýna přispět.
Pokud jde o Jemelíka, tak kromě toho, že je to asi sedminásobný agent StB, tak je to také - a především - femoextrémista, což přeloženo do řeči normálních smrtelníků znamená, že by za přičichnutí k dámským kalhotkám osoby ženského pohlaví mladší 50-ti let dal mnohem víc než jen sepisování slaboduchých článků, což je činnost, ve které dosáhl bezkonkurenční dokonalosti.
Pokud bych se měl ještě stručně vrátit k tématu článku samotnému - tedy jestli je vhodným kandídátem na post ministra spravedlnosti bývalý ministr spravedlnosti - tedy teplouš Pospíšil - anebo současná spisovatelka erotických vizí a představ Kovářová - pak Jemelík se kloní ke Kovářové (neboť prý to tam skvěle dala dohromady - čehož jsme si třeba my, ač s justicí denně pracujeme, jaksi nestačili povšimnout - skutečné důvody tohoto horování tedy viz výše), pak já musím konstatovat, že samozřejmě ani jeden z nich, protože ani jeden vůbec nevěděl, kde se pohybuje a v čem skutečné problémy justice spočívají, natož aby je efektivně řešil a taky ani jeden, ani druhý na tom ministerstvu nic dobrého neudělal (teplouš Pospíšil se může vykázat akorát tím, že prosadil změnu trestního zákona se zpřísněnými tresty za výživné, díky níž poslal Českou republiku hluboko na východ, namísto aby se ji snažil posunout opačným směrem a naplnil tak po okraj kriminály nemohoucími tatíky, s nimiž si teď jeho nástupkyně vůbec neví rady, a proto navrhuje rozsáhlou amnestii, aby propustila ty, které podle Pospíšilova geniálního návrhu předtím justice pozavírala).
Správná odpověď na takto postavenou otázku - tedy zda Pospíšil nebo Kovářová - samozřejmě zní, že ani jeden, ani druhý, s dodatkem že inteligentní člověk by takto postavenou otázku vůbec neměl připustit nebo se jí vážně zabývat.
No, tak tohle je Zdeněk Jemelík, alias Martin Stín, alias dalších asi deset pseudonymů a krycích jmen, jinak též pravá ruka Johna Boka, bez které by se nejspíš ani nepodepsal.
John Bok je totiž dyslektik a dysgrafik a pokud něco k smrti nenávidí, pak je to psaní. Proto také s psavcem Jemelíkem, který je psaním bezduchých článků přímo posedlý, vytvořili tak vzájemně nerozlučnou dvojici s ge niální symbiózou - asi jako jmelí s modřínem nebo borovicí.
Nevím, jestli zrovna tohle je pro ideálního ombudsmana to nejlepší doporučení a kvalifikace.
Pokud jde o angažovanost Johna Boka, tak sice přesně nevím, co dělal v Chartě ´77 (pokud to vůbec někdo ví a je schopen to popsat), zato vím, co dělá nyní ve spolku Šalamoun - reprezentuje klasickou hodnou a státem placenou opozici, aby se neřeklo, že tady práci státního aparátu vůbec nikdo nekontroluje a vybírá si zásadně bezkonfliktní, předem jasné kauzy, na kterých se snaží jednak zviditelnit, jednak dokázat, jak tady ta lidská práva skvěle hájí - a přitom nikoho z mocných moc nenaštve - a ti jsou za to na něj pak hodní - justice mu přihrává štěky, na kterých sama nemá žádný zájem a nechává ho v nich občas vyhrát a prezident si ho zve na kafe, což - jak právě vidíme - má svoje nemalé dopady, včetně ombudsmanské nominace.
Abychom to lépe přiblížili na příkladech : Tak třeba Bok s Jemelíkem se mohli přetrhnout, aby jezdili do Teplic na soudy Luboše Patery, kde šlo - s prominutím - o hovno a kde vyděšenému Paterovi hrozila nanejvýš podmínka, zatímco když jsem se Boka zeptal, proč se nikdy neangažovali v žádné z mých četných - podotkněme že daleko drastičtějších - kauz, tak neuměl odpovědět a jen mi suše sdělil, že vybírat případy si budou oni sami.
Jistě, to nikdo nezpochybňuje. Ale také to o něčem vypovídá. A o skutečném zájmu hájit základní lidská práva rozhodně ne.
Na co ještě rozhodně nelze zapomenout, ba ani to přehlédnout, to bylo moje vítězství ve Štrasburku před čtyřmi roky. Tehdy se totiž jasně ukázalo, kde tito pánové stojí a čí zájmy skutečně hájí. Jemelík se tehdy mohl přetrhnout, aby vítězství moje a mého advokáta p. mgr. Kutěje, dosažené zcela bez jakékoliv účasti spolku Šalamoun, maximálně snížil, bagatelizoval nebo rovnou zesměšňoval.
Dodejme, že to tehdy nedělala ani oficiální propaganda, která - než by přiznala barvu, totiž že je to pro stát těžká porážka a neskutečná ostuda - byla raději zticha.
S kým se tak Jemelík snadno shodl - a mnohé jeho "argumenty" jsme pak slyšeli z úst různých soudců ještě několik let poté - to byla právě a jedině oficiální justice, s níž si najednou - jistě jen čirou náhodou - neobyčejně padl do noty.
Příchod Johna Boka do jakéhokoliv úřadu skoro jistě znamená, že s ním přitáhne i jeho pravá - ta píšící - ruka, tedy Jemelík - a jsme tam, kde jsme byli před "vitězným listopadem" - totiž u vlády StB.
Abych to nějak uzavřel : Myslím si, že až jednou bude někdo objektivně a s odstupem času hodnotit současnou epochu, pro spolek Šalamoun, tedy Jemelíka s Bokem, mu zbude jediný výstižný titulek : DVA KAŠPAŘI.
Na paní poslankyni ODS Dundáčkovou mě odkázal a za ní poslal pan europoslanec a tehdy předseda klubu ODS při Radě Evropy Miroslav Ouzký, když se mu značně nelíbilo, že jsme stáli před budovou Rady ve Štrasburku a rozdávali tam vstupujícím poslancům letáčky o hrubém porušování základních lidských práv v České republice.
Ke cti Miroslava Ouzkého patří dodat, že byl jediným, kdo s naší letáčkovou akcí hodlal něco dělat, tedy něco jiného než že zavolá policii, i když možná že už proto, že věděl, že ta francouzská není tak poslušně vycvičená jako ta pražská a ne všechna přání mocných slepě vykoná bez ohledu na zákon.
Ale - aspoň přišel a slušně se zeptal, co máme za problémy a jestli je musíme řešit zrovna ve Štrasburku před Radou Evropy. Na což jsem mu řekl, že musíme, protože nikde jinde u nás to k ničemu nevedlo.
Dal mi tehdy kontakt na paní poslankyni Dundáčkovou, že mi pomůže.
Nepomohla.
Sice se mnou sešla, ale to bylo tak asi všechno. Její "pomoc" spočívala v tom, v čem si asi většina poslanců a ministrů naivně představuje, že jejich pomoc spočívá nebo má spočívat - totiž že Vám nějaká mladší a dobře vyhlížející sekretářka uvaří kávu, oni Vás pak milostivě vyslechnou a pokývají hlavou. Tedy - jakýsi druh psychoterapie, která je prakticky nic nestojí, nikoho nebolí - a taky nic nevyřeší.
Pak jsem viděl v tisku, jak si paní Dundáčková skvěle rozumí s poslankyněmi konkurenční soc.dem. Mazuchovou a Čurdovou, které se rozhodly zviditelnit vymáháním výživného od zlotřilých otců, kteří nechtějí platit na svoje dětičky, takže chudinky matinky, které už stačily v mezičase rozházet všechno, o co své bývalé manžele při rozvodových sporech okradly, nemají za co jezdit s milenci k moři - což jistě každý uzná, že je naprostá nehoráznost a ukrutná nespravedlnost, se kterou paní Dundáčková - právě ve spojení se dvěma stejně laděnými dámami od socanů, které už naštěstí parlament opustily - rozhodně hodlá něco udělat.
Teď by k tomu tedy měla dostat příležitost z pozice ombudsmanky. Akorát nevím, co bude dělat se zděděným úřadem dlouhonohých blondýn, určených ke zlepšení nálady senilního Oty - neboť dámy ve svém zápalu feminismu nějak pozapomněly, že když nahradí muže všude a ve všech úřadech, pak se sekretářkami nebude mít kdo flirtovat a těm bude kratičké minisukně akorát dobré tak leda k zánětu vaječníků.
Těžko bychom asi hledali pravdivou, NEPALČIVOU odpověď na otázku, čím se vlastně liší paní poslankyně Dundáčková od běžné právničky z komerční advokátní kanceláře, případně co tak významného udělala pro zlepšení stavu lidských práv u nás.
Správná odpověď totiž zní : NIČÍM A NIC.
Opravdu - skvělé kandidáty a představy o ochraně lidských práv má náš současný pan president.
Ostatně, plně zapadají do jeho představ o tom, jak naložit s předsedou nepohodlného občanského sdružení, které ohrožuje ODS ve volbách a že mu zcela jistě a zákonitě bude nejlépe, když si na státní útraty dopřeje dvouměsíční dovolenou ve státních komůrkách, připravených pro všechny literáty již od dob Bachových, kde předvolební kampaň proběhne přece jen nejjistěji - a - jaksi - pod laskavou státní kontrolou.
Ne nadarmo mluvčí prezidentské kanceláře otevřeně potvrdil, že "je pan president o vývoji případu denně a podrobně informován".
A tohle jsou jeho doporučenci, jeho prodloužené ruce, které mají napříště rozhodovat o tom, který případ prošetřit, a který nechat u ledu, kde se porušují lidská práva - a kde je naopak vše v nejlepším pořádku, tedy tak, jak to chtějí mocní mít.
Prezidentští kandidáti - oba dva - tak potvrzují dvě známé skutečnosti : 1) mravní bídu našeho veřejného života, který prostě v současnosti nemá významné osobnosti evropského formátu - a současně také, a to za 2) - jak se vyplatí přijmout pozvání na prezidentskou kávu.
To už pak nějaká ta funkcička připutuje i naprostému negramotovi.
______________________________________
|
Ajaj, Jirko, Johna a Jemelíka takto "pochválit" ...to bude nyní mazec... to teprve se dovíš věci o sobě, které třeba ještě dosud nevíš... John se ti nyní bude na 10 % mstít, jsi nato připraven doufám? A co Pepíno Maraczi? Další Johnuv poskok... ten je na vaši K213 taky napojen... jako "sympatizant"...dej bacha, mohu-li Ti trošičku poradit...O tom, že -Mara- je velmi spřízněn s Johnem o tom není pochyb... a ty to doufám monitoruješ...
Ono je to trošku více propojené, než si myslíš. Škoda, že nám to pořád nevychází, abychom se mohli spolu v klidu sejít a popovídat si podrobněji o vzájemné propojenosti jistých osob...Ledacos o nich víš, soudím to alespoň s toho příspěvku cos napsal. A víš i to, co je zač Pepíno Maraczi?... a kolem jakých osob se motá?...
Já budu nyní opravdu velmi pozorně sledovat, jaká bude reakce a kdo vše se bude vyjadřovat a jak...bude to pro mne opravdu hodně "zajímavé"...
Kéž Tě Jirko ochraňují všichni Svatí !!! Je moc dobře, že do toho šiješ. Ale prosím tě, dávej bacha na sebe, vic jak kdy v minulosti. Ty jsi pro ně velmi nebezpečným a udělají vše, aby Tě umlčeli. Buď ve střehu!!!
- A -
|
_____________________________________
|
Jirko, napadlo mne, proč Tě z vašeho sdružení K 213 dosud nenavrhli na ombudsmana?
Nyní o víkendu vás bude spolu pohromadě víc, pouvažujte o tom. Ať tě navrhnou ještě i přes sdružení J. Bastla, co mají v Brně. Já nevím, do kdy je termín k podávání návrhů, až tak podrobně to nesleduji, ale to by podle mne bylo opravdu vrcholem, co by jste udělali všem těm, kterým ležíte v žaludku...
- A -
|
_____________________________________
Článek o Johnu Bokovi - bomba !! Několikrát jsem se i srdečně přímo rozchechtal - takhle má vypadat politický boj - je to tvrdé, ale po právu - tedy korektní a O.K. Dušan
____________________________________
Bok a dyslektik ? Ale kdež !! Obyčejný buran !
)